Novela zákona o advokacii míří ve sněmovně do třetího čtení
Ve středu 26. 4. 2017 prošla dlouho očekávaná novela zákona o advokacii druhým čtením. Do legislativního procesu ji předložili poslanci TOP 09, ČSSD, ANO a ODS po spolupráci s Českou advokátní komorou.
Předmětem novely je hned několik, především technických okruhů – předně je navržen nový systém advokátních zkoušek s písemným testem jako předkolem zkoušky tak, aby předmětem její vlastní písemné a ústní části už byly opravdu jen otázky praktického výkonu advokacie. Novela by zavedla do praxe oficiálně funkci školitele jako osoby odpovědné za přípravu koncipienta, přičemž počet koncipientů u každého školitele by byl početně omezen.
Další části novely se týkají úpravy postupu kontrolní rady a zřízení nových pravomocí jejího předsedy, jež by nově mohl zadržet knihu o prohlášeních o pravosti podpisu, zjistí-li, že se advokát dopustil kárného provinění v souvislosti s činěním prohlášení o pravosti podpisu; představenstvo by pak následně bylo oprávněno knihu až na tři měsíce zajistit.
Nově by bylo zavedeno i kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu činnosti podle § 56a, jež by bylo možné uložit i vedle jiných opatření, pokud by se advokát dopustil kárného provinění v souvislosti se správou majetku klienta a obdobně ve vztahu k činění prohlášení o pravosti podpisu.
Parciálně by novela řešila i úpravu pojištění advokátů stanovením nového limitu pojištění pro advokátní společnosti a zavedla by i možnost vyškrtnutí ze seznamu advokátů pro porušení podmínky být pojištěn.
Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně byly načteny ještě i pozměňovací návrhy, které počítají s některými drobnými úpravami – např. rozšíření počtu koncipientů z navrhovaného počtu tří na pět na jednoho školitele.
Načteny však byly i pozměňovací návrhy zásadního významu:
- komplexní pozměňovací návrh ÚPV PS mj. o postihu vinklaření (včetně neoprávněného výkonu činnosti notáře a exekutora);
- pozměňovací návrh poslankyně prof. Válkové na rozšíření systému dosavadního určování advokátů k poskytování bezplatné právní pomoci podle dosavadního § 18 odst. 2 ZA do systému státem zajištěné právní pomoci v podobě jednak právních služeb, jednak však i právního poradenství dosud poskytovaného ČAK a regionálními představiteli. Dosud v podstatě neformálně poskytované právní porady a část právních služeb tam, kde si žadatel nemůže právní služby zajistit jiným způsobem (kde pro to není zákonný mechanismus), se zavazuje stát hradit obdobně jako hradí ustanovování advokátů ex offo.
Návrh poslankyně prof. Válkové je návrhem, který vychází z Ministerstvem spravedlnosti vypracované předlohy a na základě jednání s ČAK byl zjednodušen tak, aby nebyl výrazně administrativně náročný. ČAK se k němu s vědomím společenské odpovědnosti advokátního stavu v oblasti právní pomoci potřebným vyjadřuje vstřícně, byť s tím, že de facto pokrývá pouze část právní pomoci, jež by měla být poskytována na náklady státu. Jednou zavedený systém je však snáze možné v budoucnu modelovat do podoby, jež bude z hlediska ochrany lidských práv i z hlediska politického akceptovatelný napříč politickým spektrem. Všechny dřívější pokusy upravit zákonem poskytování bezplatné právní pomoci (a několik jich předložila v minulosti i sama ČAK), ztroskotaly v legislativním procesu na mnohem nižších úrovních a do třetího čtení ve sněmovně se nikdy nedostaly, vždy obvykle s odkazem na nedostatek finančních prostředků ve státní pokladně nebo přílišnou komplikovanost předkládaného systému.
