Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Většina advokátů vítá, že ÚS zavřel továrny na odírání lidí

2.5.2013, Právo, str. 1, Jindřich Ginter

Většina advokátů a soudců vítá, že Ústavní soud 25. dubna úplně zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku ministerstva spravedlnosti, s jejíž pomocí si vymahači dluhů a jejich advokáti přihazovali mnohamiliónové zisky k balíkům malých stovkových dluhů.
Ruší se tím nesmyslná dvojkolejnost způsobu určování odměn advokátů za žalované pohledávky. Zkrátka ale nepřijdou a malé dluhy se tak vyplatí i nadále vymáhat. „Zrušení odměn směřuje na továrny na rozsudky, kde advokáti dosahovali až neskutečných zisků. Příjmy budou stále pěkné, ale definitivně již ne tak enormně vysoké,“ napsal Právu krajský advokát, který si ale v tomto případě nepřál být jmenován.
Jedná se o tzv. bagatelní pohledávky do deseti tisíc korun. U nich, pokud je člověk odsouzen v prvním nařízeném jednání, poté co se neúspěšně bránil podáním odporu, už navíc neexistuje možnost odvolání k vyšší soudní instanci.
Skupiny na to zaměřených advokátů si z toho udělaly tiskárnu na peníze, kdy elektronicky podávaly desetitisíce návrhů na platební rozkaz a měly minimální vydání. Jen levně koupily balík složenek a faktur, někde evidovaných jako neuhrazené, asistentka je zpracovala, a stiskem klávesy odeslala na soud. Ty ale musely každý případ tisknout v několika kopiích a rozesílat.

Stamilióny bez práce
Inkasní společnosti vlastněné či spojené s některými advokáty si tak bez práce přišly na stamilióny korun, a to často i kvůli promlčeným nebo pochybně doručeným složenkám. „Generování zisku probíhalo tak, že žalobce, kdy se nemuselo jednat o původního věřitele, se nechal u soudu zastupovat advokátem,“ řekla soudkyně Markéta Písaříková.
„Návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu generovali zaměstnanci inkasní společnosti, pouze k návrhu připojili plnou moc advokáta,“ dodala.

„Návrhy pak k soudu zasílali z datové schránky tohoto advokáta nebo inkasní společnosti. Oficiálně pak žalobce zastupoval advokát, přesto v mnohých případech se jednalo jen o připojené jméno,“ upřesnila Písaříková.
„V době, kdy se přísudková vyhláška připravovala, jsem působila v poradním orgánu České advokátní komory. Pokoušeli jsme se ministerstvo od tohoto kroku odradit. Namítali jsme, že vznikne problém s odlišnou výší skutečné odměny a paušálu. Ministerstvo ale doufalo, že přijetím přísudkové vyhlášky budou účastníci výchovně motivováni k tomu, aby řízení neprotahovali. To, že vznikne trh s pohledávkami kvůli nákladům řízení, nikdo nepředpokládal. A ke zkrácení řízení stejně přísudková vyhláška nevedla,“ uvedla advokátka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Někteří soudci, jako celý okresní soud v Ústí nad Labem nebo prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, se postavili proti odírání lidí. Přiklepli náklady navíc tam, kde šlo o přímého věřitele, ale nekompromisně zamítali nekřesťanské odměny u překupovaných dluhů.
Ministerstvo spravedlnosti poté ve vyhlášce odměny advokátům zkrátilo zhruba na polovic. Ústavní soud (ÚS) současně pravil, že advokátům se má nad bagatelní dluh platit jen dvakrát tolik. K tomu je třeba připočítat režijní paušály, soudní poplatek a DPH.
Nyní ÚS vyhlášku zrušil úplně. Odměny by se měly řídit advokátním tarifem (500 Kč za jeden úkon), ať už dluh vymáhá přímý věřitel, nebo ten, kdo si pohledávku koupil.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi