Advokáti proti totalitě
Projekt ČAK Advokáti proti totalitě - výstava, kniha a konference s mezinárodní účastí -
o advokátech, kteří se neváhali postavit ve jménu svých klientů a svého přesvědčení totalitě, není třeba blíže představovat.
Výstava, na níž jsme představili devět advokátů a jednu advokátku prostřednictvím jejich osobních předmětů, listin, rozsudků, vyznamenání, ale i mnoha dalších vzácných exponátů,
je v této chvíli přístupná pouze virtuálně.
PROJDĚTE SE VÝSTAVOU V DOPROVODU JEDNOHO ZE SPOLUAUTORŮ PROJEKTU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ JUDr. PETRA TOMANA!
www.advokatiprotitotalite.cz
exkluzivní webové stránky o projektu, ojedinělé a v mnoha případech ještě nikdy nezveřejněné dokumenty, videa a fotografie z československé historie
VIDEO: VÝSTAVA OČIMA ©ČTK
V MÉDIÍCH O PROJEKTU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ
VZDÁVÁME HOLD:
JUDr. Dagmar Burešová – Advokátka, která byla dámou.
První dámou české justice.
Politička, obhájkyně disidentů 70. a 80. let
JUDr. Jaroslav Borkovec – Advokátní koncipient, který za svůj boj zaplatil životem.
Popraven 5. 11. 1949.
V den 70. výročí jeho úmrtí byl projekt zahájen
JUDr. Ján Čarnogurský – Slovenský advokát, který byl symbolem katolického
disentu. Obhájce disidentů 70. a 80. let, politik
JUDr. František Hejný – Advokát, který vládl fleretem i zákony, ale hlavně odvahou.
Po únoru 1948 zatčen a odsouzen k několikaletému
trestu, do advokacie se již nikdy nevrátil.
JUDr. Milan Hulík - Advokát, který měl být zedníkem, ale naštěstí nebyl.
Obhájce disidentů 70. a 80. let
JUDr. Jiří Křížek – Advokát, který ztratil svobodu i přesvědčení.
Odsouzen na 22 let v procesu s M. Horákovou
JUDr. Jiří Machourek – Advokát, který se na celý život upsal své lásce, advokacii.
Obhájce disidentů 70. a 80. let
JUDr. Otakar Motejl – Advokát, který hájil spravedlnost, i když nesklidil potlesk.
Obhájce disidentů 70. a 80. let
JUDr. Kamill Resler – Advokát, který své klienty doprovázel až za hrob.
Obhájce K. H. Franka
JUDr. Rastislav Váhala – Advokát, který nebyl "jen" obhájcem
generála Heliodora Píky
Odborná konference
Videozáznam z celého průběhu konference
Významní řečníci, historici i právní teoretici vystoupili 5. listopadu 2019 ve Velké porotní síni Vrchního soudu v Praze, kde v padesátých letech probíhaly nechvalně známé nespravedlivé soudní procesy. Zde byla odsouzena Milada Horáková i Jiří Křížek, kterého projekt připomíná. Navíc šlo také i o den výročí popravy advokátního koncipienta Jaroslava Borkovce.
Na konferenci zaznělo:
Předseda ČAK Vladimír Jirousek: "Právě elita našeho stavu v totalitních časech generovala osobnosti vzdoru, na které s velkou úctou v našem projektu vzpomínáme. A proti totalitě a nikoli o totalitě proto, že byť si mnozí mysleli, že listopad 1989 zavřel za totalitními pořádky dveře, totalitní myšlení mnohých, včetně těch s nikoliv bezvýznamným politickým vlivem, nás provází stále. I když se třicet let od tzv. Sametové revoluce zdá jako dlouhá doba, ve skutečnosti jde jen o jednu advokátní generaci. Lze jen doufat, že některá z dalších advokátních generací se bude moci věnovat projektu pouze o totalitě. Vzhledem k tomu, že ani dnes mnozí neuznávají jednoznačnou nadřazenost vlády práva nad politickými turbulencemi, snaží se advokáti přispět tímto projektem k prosazování atributů právního státu." Celý text projevu předsedy ČAK najdete ZDE.
Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera vzdal hold „hrdinům práva“, které projekt Advokáti proti totalitě připomíná, a zdůraznil, že bez jejich statečnosti, čestnosti a odvahy by listopad 1989 nepřišel. Vysoce však ocenil i úlohu dnešních advokátů a jejich roli při uchování svobody a právního státu. „Jste největší právnickou organizací v České republice, která sdružuje tisíce znalců práva. Chraňte naše svobody,“ řekl předseda Senátu.
José de Freitas, prezident CCBE (Rady evropských advokátních komor) zdůraznil, že i dnes existují právníci se stejným osudem jako advokáti představeni v projektu, oběti pronásledování, bojovníci za právní stát a lidská práva, za které je třeba se postavit.
Téma ohrožení svobody, demokracie a právního státu v současném světě, jemuž je třeba otevřeně čelit, se různým způsobem objevovalo i v příspěvcích dalších zahraničních hostů, mezi nimiž byl předseda Slovenské advokátní komory Tomáš Borec, prezident Rakouské advokátní komory Rupert Wolff, prezident Chorvatské advokátní komory Josip Šurjak, předseda Výboru trestního práva CCBE Ondrej Laciak a viceprezidentka Německého advokátního spolku DAV Claudia Seibel.
Bývalý český premiér a předseda Senátu docent JUDr. Petr Pithart zopakoval svůj známý názor z ledna 1990, že tzv. Sametová revoluce nebyla revolucí. To je podle Pithartova názoru i důvodem dnešního rozčarování a zklamání řady občanů, i toho, že jeho studenti na pražské právnické fakultě o moderní historii „téměř nic nevědí“, neboť pro ně příběh posledních třiceti let naší země není dost věrohodný. Jak dále řekl, v roce 1970 se snažil stát advokátem, a i když mu to nebylo dovoleno, často přemýšlel, zda by měl tu odvahu zachovat se jako těch několik statečných. Dodnes si podle svých slov „není jist“. "Právníci dnes opět stojí před mravními dilematy. Je tu moc, která se zaplétá s bohatstvím, je tu bohatství, které se zaplétá s mocí a chce to opět velké hrdinství a profesní čest," řekl.
Strhující životní příběhy deseti statečných obhájců, kteří neváhali prosazovat lidská práva a bojovat
za své klienty i v době totality, kdy za tuto zásadovost sami čelili nebezpečí trestu.
V jednom případě dokonce trestu smrti! Poutavý text, založený na rozsáhlém archivním výzkumu
a rozhovorech s mnoha pamětníky, doprovází velký počet unikátních fotografií a reprodukcí dobových dokumentů.
KNIHU JE MOŽNÉ ZAKOUPIT ZDE.
Výstava
Videozáznam z průběhu vernisáže výstavy
Protože Česká advokátní komora chtěla představit „deset statečných“ nejen advokátní, ale i širší laické veřejnosti a také proto,
že všechny informace a zejména trojrozměrné exponáty z jejich života se do knihy zákonitě vejít nemohly, přidala další součást projektu – výstavu.
Vitríny obsahovaly zajímavé dokumenty a artefakty z jejich životů. Mezi nimi byla a bude k vidění například nepostradatelná rtěnka a oblíbená brož první dámy české justice Dagmar Burešové, talár s hermelínem Otakara Motejla, kterým jako předseda Nejvyššího soudu vítal i britskou královnu, bible Jána Čarnogurského, jež s ním „přežila“ kriminál, nebo díky ní ho přežil i on, či brýle Jaroslava Borkovce, které měl na sobě, když psal svůj poslední dopis manželce před popravou.
Pokud by kdokoliv z kolegů advokátů znal osud advokátky nebo advokáta, například svého předka či příbuzného, o nichž by se dalo říci, že vystupovali proti totalitě nebo v totalitním režimu doplatili na svoji advokátní činnost, ČAK je do dalšího pokračování projektu ráda zařadí a i s jejich osudem v budoucnosti seznámí veřejnost.
