Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Evropské soudy bankovní poplatky neškrtají

27.5.2013, Mladá fronta DNES, str. 10, Daniel Weinhold

Doma není nikdo prorokem.
Rozsáhlá kampaň profesionálů zaměřených na soudní vymáhání malých obnosů se již několik měsíců snaží veřejnost přesvědčovat, že to možná platí už i u soudních rozhodnutí. Svoji argumentaci ke zpětnému vymáhání již zaplacených bankovních poplatků staví především na rozhodnutí německého soudu. Údajně rozhodující autority pro tvrzení, že banky takové poplatky účtovaly neoprávněně. Je pozoruhodné, že ačkoliv jde o už téměř dva roky starý rozsudek, v Německu nevyvolal ani vzdáleně podobnou reakci, jaká je rozdmýchávána zde. Čím to je?
Sotva tím, že by bankovní skupiny, které jsou zpravidla mezinárodní, takové poplatky v jiných zemích neúčtovaly. Ani proto, že by jinde v Evropě lidé nešetřili či z náklonnosti šanovali bankéře. Hlavní důvod je jinde: odvozovat z jednoho soudního verdiktu, že všechny spory na podobné téma dopadnou stejně, je více než ošemetné. Vracení uhrazených poplatků totiž vůbec není tak jednoznačně právně podložené, jak je to prezentováno těmi, kteří za tuzemskými akcemi stojí. Spíše naopak.
Předně - německé rozhodnutí se zabývalo ustanovením německého práva, které je odlišné od českého. Nikoliv evropskou právní úpravou. Tu naopak řešil loni v červenci Soudní dvůr EU jakožto soudní stolice, na niž se v otázkách výkladů evropského práva obracejí všechny národní státy členských zemí Evropské unie.
A ten rozhodl, že právní úprava členského státu EU umožňující sjednání poplatku za správu úvěru je s právem EU v souladu.
Půldruhého roku před německým Spolkovým soudním dvorem se bankovními poplatky zabývala také nejvyšší soudní instance anglická. A ta (na rozdíl od německého soudu) posuzovala poplatky nejen z hlediska jejich domácího práva, ale rovněž práva evropského. Soudci přitom rozhodli o jejich oprávněnosti. Pečlivě se přitom zabývali i jejich ekonomickou podstatou s tím, že je třeba zohlednit balíček služeb, který klient za sjednanou cenu dostává, jako celek.
S bankovními poplatky ostatně počítají i české právní předpisy, mimo jiné jsou součástí roční procentní sazby nákladů (RPSN) na spotřebitelský úvěr. Stěží by tedy nezákonným bylo něco, s čím právní řád vysloveně počítá.
O případných sporech, v nichž by bylo o vrácení bankovních poplatků rozhodováno, rozhodují podle příslušné procesní úpravy různé soudy nejnižší instance, tedy okresní, resp. obvodní.
Pohled jednotlivých soudců na věc se může lišit, ale německý rozsudek stěží mohou opisovat. Jestliže by se měli inspirovat zahraniční rozhodovací praxí, musela by to být jedině ta, která vykládá evropskou právní úpravu platící i pro Česko. Takové zahraniční judikáty existují, ale vedou k opačnému závěru, než který je veřejnosti předkládán jako součást marketingového úsilí podnikatelů na poli poplatkových žalob.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi