Víc než námitka židovství vadilo u advokáta porušení předpisů
16.10.2013, Právo, str. 8, Josef Koukal
Zajímavé rozuzlení má dva roky starý případ advokáta Petra Kočího, který při obhajobě klientky obviněné z podpory neonacismu namítl podjatost znalce kvůli jeho údajně židovskému původu. Advokátní komora mu po opakovaných odvoláních v kárném řízení udělila 100tisícovou pokutu, nikoli však za protižidovskou námitku, ale pro nerespektování stavovských pravidel.
Kočí byl kárně žalován za porušení zákona o advokacii a dalších stavovských předpisů, když předloni v průběhu soudního řízení u Okresního soudu v Mostě vznesl námitku podjatosti znalce, kterou mimo jiné odůvodnil jeho údajným židovským původem.
Kárný senát České advokátní komory (ČAK) mu loni v říjnu uložil roční zákaz výkonu advokacie a verdikt potvrdil i odvolací kárný senát, na který se Kočí obrátil. Advokát se však odvolal i podruhé a letos v srpnu mu odvolací kárný senát trest snížil na pokutu ve výši 100 tisíc korun.
„Při svém rozhodování přihlédl ke skutečnosti, že – ač jde o mimořádně závažné porušení povinnosti advokáta, zejména etického kodexu – nebyl dotyčný advokát dosud kárně stíhán a bylo by tedy nepřiměřené uložit mu kárné opatření spočívající v dočasném zákazu výkonu advokacie,“ uvedla mluvčí ČAK Iva Chaloupková.
Námitka prý byla přípustná
Kočí rozhodnutí senátu interpretuje jako svou výhru. Potrestán totiž nebyl za vznesenou námitku.
„Odvolací kárný senát dospěl k závěru, že námitka spočívající v etnickém původu znalce, s ohledem na předmět znaleckého zkoumání, byla obecně přípustná,“ uvedl Kočí ve svém úterním vyjádření. Kárný senát mu prý pouze vytkl, že zvolil nevhodnou formu námitky, a za to mu byla uložena pokuta.
Chaloupková nechtěla podrobnosti rozhodnutí kárného senátu rozebírat. Připustila, že problém byl hlavně v porušení interních pravidel advokátní komory.
Kočí se totiž od začátku bránil tím, že vznesením podjatostní námitky vůči soudnímu znalci, kterého označil za žida, pouze respektoval pokyn své klientky.
„Advokát je vázán v prvé řadě právními předpisy včetně stavovských a teprve v jejich rámci pokyny klienta. On tvrdil, že je to opačně, a v tom bylo také porušení etického kodexu,“ vysvětlila Právu Chaloupková.
Kočí obhajoval ultrapravicovou aktivistku Lucii Šlégrovou, která ve svém projevu na demonstraci v roce 2010 dvakrát užila spojení „národní socialismus“. Soudní znalec Michal Mazel dospěl k závěru, že propagovala německý nacismus.
Advokát proti němu vznesl námitku, spočívající v tom, že soudní znalec má možná židovské předky, což dokládal rozborem jeho jména, a mohl by být zaujatý. Mazel, který se stal terčem útoků českých neonacistů, krátce poté znaleckou praxi ukončil a věnuje se dále advokacii.
