Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Vítejte v říši chaosu

16.12.2013, Týden, str. 26, Tomáš Menschik, Pavel Cechl

Nový občanský zákoník se dotkne snad všech oblastí života od sjednání hypotéky po pěstování stromů na zahradě. Podle některých advokátů uvrhnou změny zemi do zmatků až na několik let. Stanou se kvůli nim například důchodci znovu kořistí pro šmejdy?

Odírání starých lidí na předváděcích akcích mělo skončit díky rozšíření pravomocí České obchodní inspekce. Od příštího roku však může opět nabrat na obrátkách. A na rozdíl od současnosti seniorům nepomohou ani platné zákony. Důvodem je nový občanský zákoník, který v lednu nabude účinnosti. Alespoň to tvrdí právník odborů Vít Samek.
„Nový občanský zákoník si zakládá na tom, že významně posiluje osobní svobodu jednotlivce. Dnes člověk věděl, že tu je zákon, který velmi přesně popisuje, co se smí a co se nesmí. A člověk se jenom v určitých směrech, kde to ten zákon dovolil, mohl odchýlit,“ tvrdí Samek. Od Nového roku se prý věc úplně obrátí. Lidé si budou moci vzájemně ve smlouvách sepsat cokoli podle své domluvy a zákoník bude sloužit jako metodická pomůcka. „To je na jedné straně velká výhoda, na druhé straně je to velké riziko. Nový občanský zákoník otevírá prostor pro to, aby to na lidi zkusil kdejaký podvodník,“ míní právník Samek.
Třeba senioři se podle něho při prezenci na předváděcích akcích mohou z neznalosti podepsat pod text, který bude formulován jako vstupní podmínky. V něm bude drobná větička, že souhlasí s obecnými podmínkami vyvěšenými na webovém portálu. A oni s tím budou souhlasit, poněvadž tomu nebudou věnovat pozornost. „Staří lidé často nevěnují pozornost daleko zásadnějším věcem. A druhá strana tak získá do ruky smlouvu, ve které bude i jisté omezení jejich vlastních práv,“ dodává Samek.

Hlavně klid
Autor nového občanského zákoníku, profesor Karel Eliáš, hrůzu z nových předpisů nechápe. Prostor pro lumpárny se podle něho zmenší už jen z toho důvodu, že nový zákoník je podrobnější než starý. Větší prostor prý nedostanou ani „šmejdi“ odírající důchodce. Podle Eliáše vychází nový kodex ze dvou hlavních myšlenek.
Zaprvé jsou lidé svobodní, stát tu není od toho, aby je vodil na provaze a ukazoval jim, kde je jejich štěstí a jaké smlouvy mají podepisovat. A zadruhé kodex sleduje zásadu, že právo musí poskytnout rozumnou ochranu slabším. To jsou zpravidla lidé náležející ke skupinám zranitelným sociálně nebo ekonomicky. „Jde například o nezletilé, zdravotně postižené, nájemce bytů, ale také spotřebitele. Pokud jde o ‚šmejdy‘, zákoník dává ochranu před překapivými nebo špatně čitelnými doložkami, nevýhodnými klauzulemi schválenými někde v obchodních podmínkách a rozšiřuje důvody pro odstoupení od smlouvy,“ říká autor zákoníku. Takto by profesor Eliáš mohl vysvětlovat bod za bodem a přesvědčovat lidi, jichž se zmocňuje panika, že se nic tak hrozného neděje. Nájemníci se neocitnou na ulici, obchody nezaplaví nereklamovatelné poruchové zboží, nezačne se kšeftovat s dětmi, rodiče nepoženou děti k soudům kvůli tomu, že odmítají domácí práce, a tak dále. Při rozhovoru pro časopis TÝDEN mu ale občas uklouzne zmínka o tom, že zákoník platný od Nového roku znamená revoluci v civilním právu. Kodex vznikal třináct let, podílelo se na něm osm ministrů spravedlnosti a stovky odborníků. Jeho cílem bylo odstřihnout se od komunistického práva (viz rozhovor Otec právní revoluce) a přiblížit zemi poměrům panujícím v EU.

Roky nejistoty
Nelze předpokládat, že přechod na svobodnější systém bude úplně bezbolestný. Advokát Karel Dřevínek nepatří k odpůrcům ani zastáncům nového kodexu, dívá se na něj pragmaticky: podle starého zákoníku obohaceného o nové nápady profesora Eliáše by demokratická společnost mohla pohodlně fungovat dále.
Na druhou stranu si uvědomuje „intelektuální neudržitelnost“ starého modelu a podporuje návrat českého práva ke kořenům. Je specialistou na civilní právo v nadnárodní advokátní kanceláři Weil, Gotshal & Manges. Podobně jako kolegové z ostatních velkých právních firem dostal prostor, aby se na nový zákoník pečlivě připravil. Měl na to celý rok. Teď varuje před právní nejistotou, která zachvátí Česko na poměrně dlouhou dobu.
„Velká výhoda starého zákoníku spočívá v tom, že se za uplynulých dvacet let vytvořila obrovská masa soudní rozhodovací praxe, která je předvídatelná jak pro podnikatele, tak pro spotřebitele,“ tvrdí Dřevínek. Bezpečí vyšlapaných cestiček všichni od Nového roku opustíme. „Vytváří se právní nejistota. Všichni si můžeme přečíst novou normu, ale nikdo si nemůže být jist, jak ji vyloží soudy.“ S nadsázkou řečeno by advokáti, soudci i veřejnost měli zapomenout na to, co se naučili v minulosti, a přizpůsobit se novým podmínkám. Tak snadné to ale nebude. „Soudci a advokáti za sebou mají dvacetiletou praxi nějakých pravidel, což se v hlavách lidí jen tak nezmění. U laické veřejnosti to bude ještě složitější,“ říká Dřevínek. „Nejzásadnější je, že první rozhodnutí soudů nepřijdou prvního ledna. Než vznikne nějaký spor, musí situace nějak nazrát a soudy začnou rozhodovat až s časovým odstupem. První judikáty budou vznikat až na konci roku 2014, možná i později. Teprve z toho se bude vytvářet nová praxe,“ doplnil.

Staromódní slova
O některých paragrafech Dřevínek tvrdí, že si jejich smysl zatím dokáže vyložit snad jen profesor Eliáš. „Jde například o dlouhodobý smluvní vztah. V zákoníku se nepíše, jestli to znamená tři roky a více, nebo méně. Budeme si muset počkat na rozhodnutí soudů,“ předpovídá advokát.
V branži má Dřevínek mnohem nespokojenější kolegy. Advokátní komora si dokonce nedávno odhlasovala požadavek, aby se účinnost nového kodexu odložila o rok. Rozjetou mašinu se jí ale zastavit nepodařilo a kodex začne fungovat advokátům navzdory. Předseda komory Martin Vychopeň pro TÝDEN shrnul výtky svých kolegů. Stěžují si na to, že chybí judikatura, z níž by mohli vycházet. Zákon podle nespokojených advokátů představuje tak zlomovou novinku, že mezi lidi vnese chaos. „To byl první okruh výtek. Druhý se týkal toho, že zákoník používá archaismy, slova, tvary nebo pojmy, které jsou zastaralé nebo nepoužívané,“ řekl Vychopeň.
„Pak je třetí okruh, a s tím jsem nespokojen i já sám. Jde o záležitost, která je snad věčnou nemocí všech legislativních prací. Už dnes se mluví o tom, že se musí připravit technická novela. To znamená, že máme zákon, který ještě nenabyl účinnosti, a už se mluví o tom, že ho musíme změnit,“ dodává prezident komory.
Profesor Eliáš se k reptání staví poměrně shovívavě. Vysvětluje, že takto obsáhlý a podrobný civilní zákoník vznikl právě proto, aby nebylo tolik nutné pátrat v judikatuře. Řada jejích závěrů se promítla do textu zákona. Navíc komentáře již dnes uvádějí, co je z judikatury nadále použitelné. O stavbě zákoníku a jeho obsahu se v odborné veřejnosti diskutovalo od roku 2000 v několika kolech. Naposledy se novou normou půl roku intenzivně zabýval ústavně-právní výbor sněmovny. Hodí se varovat před ukvapenými novelizacemi zákoníku. Praxe musí mít čas vyhodnotit, co se osvědčilo a jak kodex působí. A archaismy? Na úsměšky, že se v zákoníku objevuje například zastaralé slovo pacht (termínovaný pronájem půdy), si už zvykl.
„Pacht je přitom celkem moderní institut, který byl pořádně upraven až na přelomu 19. a 20. století,“ vysvětluje profesor. Pozastavuje se u odkazu, kterým lze dědici nařídit, aby někomu vydal z dědictví určitou věc. „Snad jde o archamální ismus, když to známe zhruba 3000 let. Ale to neznamená, že není funkční. Jak staré jsou třeba kladka, páka nebo kolo? A nemají snad dodnes smysl?“
Civilní kodex je podrobnější, dává soudcům do ruky mnohem více nástrojů, podle nichž mají rozhodovat spory. Zároveň se po nich ale bude chtít, aby je uspořádali v souladu s dobrými mravy. To advokáty trochu děsí. „Je to něco, co dosud soudci nedělali. Dosud vždycky jenom rozhodovali – a dělali to správně – podle zákonných ustanovení, která něco předepisovala. Nevím, jestli je na nový způsob rozhodování justice připravena,“ uvádí předseda advokátní komory Vychopeň. Při věštění budoucí praxe se odborníci málokdy shodnou. Pro práci soudů po prvním lednu to platí také. Výše zmíněná zásada slušnosti a dobrých mravů by pro soudy neměla představovat komplikaci. „Obdobné to je už u současného zákoníku. Tímto kritériem jsme se museli řídit tak jako tak. Nemyslím, že by v tom spočíval hlavní problém,“ říká viceprezident Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad. Tento styl rozhodování podle něho naopak pomůže prosazování práva. „Je to pro dobro věci, protože díky tomu nebude stranám odepřena spravedlnost jen kvůli tomu, že není k mání nějaká konkrétní norma. Půjde ale spíše o okrajové záležitosti, rozhodně ne o pravidlo, které by nás mělo trápit,“ dodává Tomáš Novosad.
Jestli v práci soudů od Nového roku nastane nějaký zádrhel, bude se týkat délky řízení. „Neexistuje žádná judikatura, nové normy proto budeme muset vyložit. V tom spočívá zátěž. Počet sporů se nezvýší, ale zvětší se jejich náročnost. Není vyloučeno, že budou trvat déle, protože půjde o věci nové, které nejprve musíme vstřebat a nalézt řešení,“ předpovídá soudce Novosad. Rozhodně ale vylučuje, že by zavádění kodexu do praxe vedlo ke kolapsu soudnictví. Se zátěží plynoucí ze studia nových paragrafů a jejich výkladu se prý soudci vyrovnají. „Určitě od nás neuslyšíte zamítavé stanovisko pro nový zákoník,“ ujišťuje Novosad.

Děti na prodej
Kolem nového občanského zákoníku se těsně před jeho uvedením v život rojí spousta nedorozumění. Jedno z nich se týká práv spotřebitelů, tedy prakticky každého, kdo si občas něco koupí. Právníci vedou spor o to, zda i nadále platí dvouletá záruční lhůta.
Pokud dnes zboží vykazuje vady, je prodejce povinen opravit ho nebo vrátit kupní cenu. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že se na tom nic nemění.
„Když ale nemáte záruční list a máte pouze doklad o tom, že jste zboží koupil, můžete jako spotřebitel ve dvou letech uplatnit práva z vadného plnění. Není ale jisté, zda nemusíte zároveň prokázat, že vadou zboží trpělo už v okamžiku prodeje, což je těžké dokázat,“ řekl advokát Dřevínek z kanceláře Weil, Gotshal & Manges. Opatrnější lidé mohou vyčkávat, jak se vyvine praxe. Například se po pár měsících ukáže, že se obchodníci chovají stejně jako dosud. Možná ale opravdu vypukne v obchodech zmatek, pak by bylo prozíravější učinit zásadní nákupy ještě před Novým rokem.
Právo spotřebitelů nepatří k doménám Karla Eliáše. Většinu paragrafů psali jeho kolegové. „Když vznikl poprask kolem záruky, jedna kolegyně mi telefonovala, ať se na to podívám, že se mne budou ptát novináři. Podrobně jsem to porovnával. Starý i nový zákoník jsou v tomto směru stejné. Tady ostatně ani nebyl úmysl měnit právní základ,“ uvedl autor kodexu. Z nového zákoníku jen zmizel termín „zákonná záruka“. Záruka totiž závisí na vůli prodejce nebo výrobce, jenž se zaručí, že třeba pračka bude bezvadně pět let fungovat. Zákoník proto nemluví o záruce, nýbrž o právech, která vznikají zákazníkovi z vadného plnění.
Nejbizarnější spor spojený s novým kodexem odstartovala zakladatelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Varovala veřejnost, že nová norma umožní obchodování s dětmi. V novém zákoníku je v rámci rodinného práva ustanovení o osvojení a stojí tam, že z činností souvisejících se zprostředkováním osvojení nesmí nikdo získat „nepatřičný zisk“. Jde o pravidlo převzaté z haagské úmluvy o právech dítěte.
Marie Vodičková si to přečetla tak, že za zprostředkování lze vyžadovat „patřičný zisk“, a neuvědomila si, že nepatřičný zisk neznamená nadměrný zisk. „Nepatřičný zisk je ale takový, který někomu nepatří. Nový kodex v žádném případě neumožňuje kšeftovat s dětmi,“ míní profesor Eliáš. Ministerstvo spravedlnosti Vodičkové odpovědělo, že obchodování s dětmi není možné tak jako tak, protože mu brání trestní zákon. Vodičková reagovala slovy, že novější občanský zákoník ruší starší trestní zákon. „A to dříve paní Vodičková působila jako prokurátorka. V takovém případě nevím, jestli mám brečet, nebo se rozčilovat,“ kroutí hlavou profesor Eliáš.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi