Unie uvolní tendry na právníky
28.1.2014, Lidové noviny, str. 13, Kateřina Menzelová
V zakázkách státu na právní služby nebude muset rozhodovat cena. Směrnice čeká na souhlas Rady EU
PRAHA Zhruba miliardu korun ročně utratí stát za externí právní služby, které nakupuje v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Evropská unie nyní chystá uvolnění příslušné směrnice, která by už na právní poradenství jako na veřejnou zakázku nepohlížela.
Zda Česko převezme benevolentnějších podmínky pro výběr právních poradců, zatím není jasné. Nicméně už nyní jsou státní útraty za tyto služby častým terčem kritiky Nejvyššího kontrolního úřadu.
Do 750 tisíc eur bez soutěže
Evropský parlament schválil v polovině ledna směrnici, podle níž nebude nutné na právní služby až do výše 750 tisíc eur vypisovat otevřené výběrové řízení na základě zákona o veřejných zakázkách. Na určité případy, například při zastupování advokátem před úřady, soudy a jinými tribunály, se tento limit nebude vztahovat vůbec.
Půjde-li o právní poradenství, jehož náklady přesáhnou 750 tisíc eur, bude zadavatel postupovat ve zjednodušeném zadávacím řízení. Stačí, pokud před zahájením řízení zveřejní informaci o zakázce, kde stručně popíše, jakou službu poptává, podmínky účasti, odhadovanou hodnotu zakázky a stručný popis zadávacího řízení.
Při výběru vítěze se bude moci řídit kvalitativními parametry jednotlivých advokátních kanceláří, nikoliv tím, kolik za své služby požadují. O nové úpravě bude ještě hlasovat Rada EU. Ta může buď materiál odsouhlasit, nebo v něm provést změny a znovu ho vrátit parlamentu. Směrnice je schválena, pokud se na stejném znění shodne parlament i rada.
Podle informací LN již před hlasováním v parlamentu probíhala neformální jednání s radou. Je proto pravděpodobné, že směrnice získá souhlas rady hned napoprvé.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odhaduje, že se tak stane v řádu týdnů. Česko pak bude mít dva roky na to, aby znění směrnice zapracovalo do svého zákona o veřejných zakázkách. Členské státy se ale mohou rozhodnout, že přijmou přísnější úpravu.
Právníci mají výjimky už teď
Český zákon o veřejných zakázkách umožňuje už nyní vybírat právníky podle mírnějších regulí než ostatní služby. Zadavatelé mohou postupovat v režimu takzvaného jednacího řízení s uveřejněním, kdy se v prvním kole vyhodnocuje splnění kvalifikačních předpokladů a ve druhém se vyjednává o ceně a dalších podmínkách vyhodnocení.
Ve většině jsou ale právníci vybíráni v otevřených soutěžích. Jenže zadavatelé si mnohdy ulehčují práci, nerozhodují podle kvality soutěžících, ale volí nejlevnější nabídku. Navíc postup dle zákona o veřejných zakázkách je časově náročný. Například hlavní město Praha hledá v otevřené soutěži externí právníky již více než rok.
Až bude známá konečná verze evropské směrnice, lze očekávat, že se na téma zmírnění podmínek pro výběr právníků v Česku odehraje vášnivá diskuse.
Unie zvláštní pravidla zdůvodňuje tím, že mezi klientem a poradcem musí panovat důvěra, kterou výběrové řízení zajistit nemůže.
Česko se podle mluvčího MMR Marka Ženkla bude primárně řídit zněním evropské normy, což ale nevylučuje přísnější národní úpravu. Debata se prý teprve rozbíhá. „Nelze tedy stanovit, který názor (zda odpůrců změn či jejich přívrženců – pozn. red.) převládá,“ dodává Ženkl.
Z kontrolních akcí Nejvyššího kontrolního úřadu vyplývá, že stát při zajišťování konzultačních, poradenských a právních služeb v některých případech utrácí značné peníze na neopodstatněné či ekonomicky nevýhodné právní služby. Změna legislativy, tak jak ji schválil Evropský parlament, by prý mohla situaci ještě zhoršit, a to kvůli neexistující právní regulaci.
„Domnívám se, že zákon o veřejných zakázkách již v současné době umožňuje zadavatelům v konkrétních a přesně stanovených případech využít jednací řízení bez uveřejnění, případně nastavit taková kvalitativní kritéria, která umožní výběr vysoce odborných právních služeb za současného dosažení jejich výhodné ceny,“ dodává prezident NKÚ Miloslav Kala.
Přívrženci benevolentnější úpravy
Pro instituce je v mnoha případech důležité zajistit si nejkvalitnější právníky. Cena služeb je samozřejmě důležitým parametrem, ale u složitých případů, jako jsou arbitráže, může mít kvalita podstatně vyšší význam. Kvalitu právní kanceláře lze jen obtížně vyhodnotit v rámci zadávacího řízení, které je navíc časově náročné. Výjimečné přitom nejsou situace, kdy klient potřebuje prvotřídní právní pomoc okamžitě. Současná úprava má rizika, protože někteří soutěžící záměrně nabízejí nereálně nízké ceny. Ne proto, aby získali zakázku, ale kvůli přístupu k důvěrným informacím od klienta.
Odpůrci změn
Vysokou kvalitu služeb lze udržet i při snaze o co nejnižší cenu. Institut externího poradenství by mohl být zneužíván. Řada nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu už nyní kritizuje nákupy právních služeb. Například loni v létě zveřejnil NKÚ zprávu z auditu na ministerstvu životního prostředí, průmyslu a obchodu a na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 2011 a 2012. Náklady těchto úřadů na externí právníky vzrostly ve sledovaném období o 44 až 91 procent. Koncem loňského září NKÚ vydal zprávu z kontroly na ŘSD. Mezi lety 2010 a 2011 se náklady na právní služby zvýšily z 81 na téměř 132 milionů korun, tedy o 62 procent. V roce 2012 pak vzrostly o dalších devět procent na téměř 144 milionů korun. Kontroloři zjistili, že jeden právní poradce za sazbu 3500 korun na hodinu například vytvářel obrázek ke směrnici, graf ke směrnici nebo stěhoval archiv.
