Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Stát píše tvrdší pravidla pro žalobce

10.5.2014, Lidové noviny, str. 3, Martin Shabu

Česko muselo vyplatit stovky milionů lidem, které poškodila justice. Ministerstvo spravedlnosti chce přesněji vymezit odpovědnost

PRAHA Před měsícem přiznal soud necelé tři miliony za ušlý zisk a nezákonnou vazbu ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové. Za to, že si údajně vzala dvoumilionový úplatek, ji soud na návrh státního zástupce poslal v roce 2006 na 33 dní do vazby. Později však žalobci na Praze 9 její stíhání zastavili, protože se skutek, pro který byla obviněna, nestal.
Podobných „přehmatů“ ze strany žalobců přibývá. Proto se nyní na ministerstvu spravedlnosti chystá úprava návrhu zákona o státním zastupitelství, která by měla obsahovat právě i přesnější vymezení rolí a odpovědností žalobců.
Odpovědnost za promlčení „Chceme zvýšit odpovědnost ve dvou směrech. Zaprvé chceme zpřesnit povinnosti státních zástupců a vedoucích státních zástupců. V současnosti je formulovaná velmi vágně. V důsledku toho trvají trestní řízení velmi dlouho a následně dostáváme žádosti o odškodnění,“ řekla LN Hana Marvanová, první náměstkyně ministryně spravedlnosti. V meziresortním připomínkovém řízení by se mělo objevit už v červnu.
Druhým bodem úprav bude i to, aby žalobci nesli odpovědnost i za případné promlčení trestných činů, které vzniklo v důsledku jejich nečinnosti. „Poškození si často stěžují, že se spravedlnosti vůbec nedovolají. V praxi se však setkáváme s tím, že lhůta pro promlčení kárného provinění je tříletá a ministerstvo se často o provinění státního zástupce, ale i soudce dozví později, takže kárný postih není možný. Chceme proto lhůtu pro promlčení provinění prodloužit,“ dodává náměstkyně Marvanová.
Plány ministerstva chválí advokáti. „Míra moci a nezávislosti instituce musejí být v rovnováze. Tato rovnice je už dnes vychýlena, protože státní zástupci fakticky za žádná profesní pochybení neodpovídají s odkazem, že mají právo na odlišný právní názor,“ napsal LN specialista na trestní právo a advokát Lukáš Trojan.
Přehmaty justice a úřadů vyjdou draho. Podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu, který se před třemi lety zabýval problematikou odškodnění, ministerstvo spravedlnosti v letech 2007 až 2010 vyplatilo poškozeným 400 milionů korun. Kontroloři zároveň konstatovali, že resort spravedlnosti nedostatečně vymáhá náklady po těch, kdo újmu státu způsobili. Právě na to přitom myslí zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vpřípadě soudce či státního zástupce však může být takzvaná regresní úhrada požadovaná pouze tehdy, byla-li vina prokázána v předchozímkárném řízení. „V kontrolovaném období uhradilo ministerstvo spravedlnosti 4502 případů odškodnění. Pouze v 17 případech v celkové částce 7 999 598 korun byl uplatněn nárok na náhradu škody proti odpovědným osobám (regresní úhrady). Uplatněné regresní úhrady tak tvoří pouze 0,37 procenta z celkového počtu případů.“ Dle náměstkyně Marvanové se však chystá i úprava dalších zákonů, aby bylo možné regres vymáhat účinněji.
Nic se nesmí přehánět Veřejní žalobci skryti za anonymitou přiznávají, že tlak na vyvozování odpovědnosti může mít paradoxně přesně obrácený efekt. „To chci vidět, kdo se bude pouštět do složitých kauz, kde je výsledek soudu nejistý,“ řekl LN jeden z nich.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman s důslednější kontrolou svých podřízených v zásadě souhlasí. „Přirozeně jsem pro to, aby docházelo k vyvození odpovědnosti státních zástupců, pokud se třeba v trestním řízení dopustí závažné chyby,“ uvedl Zeman. Má to však několik ale. Nejvyšší žalobce upozornil, že by státní zástupci neměli být popotahovaní za svůj právní názor, který však nesmí být v rozporu s dosavadní judikaturou, praxí a právní teorií.
„Nesouhlasím s vytvářením odpovědnosti státních zástupců za výsledek soudního řízení. V takovém případě by skutečně hrozila paradoxní situace, kdy by byly stíhány jen věci právně a skutkově jasné. Došlo by k naprosté konzervaci stavu a v podstatě by státní zástupce poté rezignoval na svoji úlohu v rámci veřejné žaloby,“ upozornil Zeman.
Již podle současných norem může být státní zástupce, ale i soudce za nezákonný postup hnán k odpovědnosti. Za kárné provinění lze uložit důtku, snížit plat či odvolat z funkce. V praxi však jde o ojedinělé případy a řízení charakterizuje vysoká míra formalismu.
Právě to by se dle Zemana mělo změnit: „Co by se mělo zlepšit, nejenom u státních zástupců, ale i u soudců, je právě podoba kárného řízení. Mám na mysli zavedení přípravného řízení kárného, které doposud neexistuje a které by pomohlo kvalitně zjistit všechny potřebné informace a okolnosti k posouzení kárného provinění.“
Toto přípravné řízení by dle Zemana mělo být obdobou přípravné fáze v trestní řízení. Ještě před zasedáním kárného senátu by existovala jasná pravidla pro výslech výslech svědků nebo třeba vypracování znaleckých posudků.

 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi