Rušení mlčenlivosti už tu bylo
19.5.2014, Lidové noviny, str. 15, Martin Vychopeň
Některá média podlehla taktice policie a státních zastupitelství. Ještě dříve, než je proti někomu zahájeno trestní stíhání nebo na jeho samém začátku, zveřejní nelichotivé informace, pokud možno pikantní detaily z odposlechů a provedených, či dokonce neprovedených důkazů. Zahájené trestní stíhání je tak v očích veřejnosti postaveno na roveň odsuzujícímu rozsudku.
V množství zveřejněných informací však zaniká jedna, podle mého soudu podstatná, která byla jen okrajově zmíněna v článku Žalobci loví důkazy doma u advokátů (LN 5. 5. 2014).
Obdobný titulek, natož obsah článku, by v jiné civilizované zemi vyvolal pobouření, minimálně demisi šéfa policie, možná i nejvyššího žalobce (pochlubil se totiž podřízený státní zástupce) a distanční vyjádření ministrů vnitra a spravedlnosti. Zdůrazňuji: v jiné civilizované zemi. U nás je již druhý týden ticho. I to svědčí o úrovni vnímání práva a spravedlnosti nejvyššími představiteli orgánů, do jejichž kompetence ochrana práv a spravedlnosti patří.
Trestní justice vs. politická moc Bez větších pochybností lze tvrdit, že v našem státě probíhá otevřený konflikt mezi trestní justicí (alespoň na úrovni přípravného řízení) a politickou mocí. V zájmu vítězství nad politickou mocí či jejími jednotlivými představiteli zvyšují trestní orgány tlak i na advokáty tím, že se snaží protizákonně prolomit zákonnou povinnost mlčenlivosti advokátů, tzv. advokátní tajemství. Snaží se tak u advokátů získávat důkazy pro svá trestní stíhání. Advokátní spisy zhusta obsahují, ať už v listinné, či datové podobě, informace osobní či důvěrné povahy jiných osob – klientů advokáta, kteří s trestnou činností nemají nic společného. A do takových informací, chcete-li důkazů, nezlobte se, policii a trestní justici vůbec, zhola nic není.
Mlčenlivost chrání občany Na vysvětlenou – povinnost advokátní mlčenlivosti není výsadou advokátů, je to zákonný prostředek na ochranu občanů, klientů advokáta, nezbytná součást ústavně zakotvené zásady spravedlivého řízení a práva na obhajobu a právní pomoc. Součástí spravedlivého procesu totiž musí být právo na to, v soukromí se poradit s advokátem, jako osobou znalou práva, bez toho, že advokát takto získané informace bude předávat dál. Bez advokátního tajemství není a nemůže být spravedlnosti. Jestliže stát zaručí občanovi právo na obhajobu a právo na právní pomoc, nemůže přece (policie) počkat, až se klient advokátovi svěří, a pak si k němu (advokátovi) dojít pro důkazy. To je nehoráznost nejvyššího stupně, za kterou by už konečně měly u policie či na státních zastupitelstvích padat hlavy. Zvláště když se přitom i tisku poskytují informace překrucující zákon.
Výrazem snahy trestních orgánů prolomit advokátní tajemství jsou i nedávné pokuty, o nichž se článek v LN zmiňuje, které byly advokátní komoře nezákonně uloženy za to, že bránila spravedlnost a nevydala trestní justici listiny obsahující advokátní tajemství. Pro někoho možná překvapení, ale nejen jednotliví advokáti, ale i advokátní komora samotná vytrvale brání zákonnou povinnost mlčenlivosti určenou na ochranu klientů.
Procesní předpisy na ochranu advokátního tajemství zaručují osobám, trestním stíháním nijak nedotčeným to, že jedině nezávislý soud přezkoumá, zda se policie či státní zástupci mohou v jejich věcech prohrabovat. Pokud bychom to bez dalšího připustili, dostaneme se v hodnocení respektu lidských práv někam za středoafrické státy.
Vítězství zdravého rozumu Státní zástupci se nebojí i veřejně tvrdit, že advokacie a advokáti jsou překážkou spravedlnosti. To vyjádřili uložením již zmíněných pokut. Pamatuji-li si z nedávných dějin správně, advokáti byli naposledy překážkou budování lidově demokratického státu a krátce poté překážkou na vítězné cestě od socialismu ke komunismu. Vypadá to, že teď překážejí zase, a proto je třeba změnit zákon. Asi se brzy dočkáme toho, že státní zástupci obejdou několik „spravedlivých“ poslanců a budou se snažit deformovat ústavní právo na obhajobu a právní pomoc. Bůh ochraňuj tento stát.
Naštěstí u soudu zvítězil zdravý rozum a Vrchní soud v Olomouci rozsudkem z 30. 4. 2014 obě pokuty uložené advokátní komoře zrušil, když dal plně za pravdu jejímu názoru. To ovšem nezabránilo státním zástupcům přispěchat v prohlášení pro ČTK s tvrzením, že vlastně dal za pravdu jim. Ouha.
Vzdají-li se občané výsady advokátního tajemství, ztratí spravedlnost a svobodu.
