Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Soudci si chtějí vládnout sami. Politici by rozhodovali už jen o penězích

18.11.2014, Hospodářské noviny, str. 5, Vojtěch Blažek

Tahle myšlenka se objevuje už déle než 15 let - soudci se budou řídit sami, bez politiků. Sami si budou vybírat, kdo se stane soudcem či šéfem soudu, nebo hodnotit soudce podle toho, jak dobře a rychle pracují.
Nápad teď znovu ožívá a tentokrát se zdá, že má větší šanci než kdy dřív. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dostane příští rok na stůl materiál, jak by takzvaná Nejvyšší rada soudnictví mohla fungovat. Dříve podobné snahy, jak dát justici nezávislost na stále se měnících ministrech a jejich plánech, skončily hlavně na odporu politiků: většinou se báli, že se soudci bez dozoru utrhnou z kontroly a justice skončí v chaosu.
Ministryně Válková už v říjnu oslovila předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, aby sestavil komisi odborníků, která jí předloží svůj návrh. Jak si tuhle soudní samosprávu Válková představuje, zatím není možné zjistit. Její mluvčí jen vzkázala, že ministryně sice má „dost konkrétní představu“, ale že ji chce nejdřív sdělit Baxovi a členům komise.
Podle Baxy by měla soudní rada fungovat jako zhruba osmnáctičlenný sbor složený hlavně ze soudců. Volili by ho všichni soudci, tedy asi tři tisíce osob. A především: ministerstvo spravedlnosti by jí odevzdalo velkou část svých pravomocí. Například pravomoc vybírat nejlepší uchazeče o místa soudních čekatelů, soudců nebo vlivných předsedů,což jsou věci, které dlouhodobě přinášejí problémy. Tak se před lety stal soudcem Karel Kudláček, dříve insolvenční správce vytunelovaného miliardového developerského projektu H-System, odvolaný kvůli podezřelým machinacím.
Soudní rada by soudce i hodnotila. A podávala by kárné žaloby na ty, kteří udělají nějaký průšvih nebo pracují příliš pomalu.
Brožová: Trafikanty určitě ne Dá se čekat, že největší spor bude o to, kdo vlastně má v radě soudnictví sedět. A kdo bude členy vybírat. Předseda Nejvyššího správního soudu Baxa si myslí, že kromě soudců mají mít místa v radě například i špičkoví advokáti, státní zástupci nebo notáři. A že svá křesla by v ní měli mít i politici, například aktuální ministr spravedlnosti.
„Aby byla rada nezávislá a důvěryhodná, nesmějí se funkce rozdávat jako politická trafika,“ upozorňuje ovšem předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Podobný mix soudců a nominantů z politiky se plánoval i v jednom z návrhů v roce 2001. Tehdy ale politici chtěli vyrovnané síly - osm soudců, osm členů zvolených parlamentem. „Soudci by určitě měli mít většinu,“ připouští dnes poslanec Jan Chvojka z ústavně právního výboru sněmovny (ČSSD).
Soudní rada by mohla také navrhovat, jaké má mít justice podmínky, aby byla výkonná. Třeba kolik má mít soudce pomocníků-úředníků, kteří za něj zvládnou únavné papírování, aby měl čas na rozhodování. Na penězích pro justici, na níž jde většina z dvacetimiliardového rozpočtu ministerstva, by ovšem dál seděli ministři a jejich úředníci. Podle Baxy jednoduše proto, že soudci financím nerozumějí. „To my neumíme. S naší kvalifikací by nás v soukromé firmě nenechali vést ani sklad kancelářských potřeb,“ říká s nadsázkou.
Kdo bude stavět soudy?
Někteří soudci ovšem čekají, že nová soudní rada vyřeší problém, který s penězi úzce souvisí. „Jsou tu i jiné otázky jako: kdo má vlastně stavět justiční budovy?“ ptá se předseda ústeckého krajského soudu Luboš Dörfl, kterého čeká investice do nové soudní budovy za víc než miliardu korun. Dnes si totiž vše kolem soutěže na stavební firmu a dalších technických věcí zajišťuje ministerstvo. Smlouvu ale podepisuje předseda soudu. Ostatně Jaromír Pořízek, šéf Krajského soudu v Brně, je od letoška obžalovaný právě kvůli předražení zdejšího justičního paláce.

***

POZOR, TADY ÚSTAVA

Naposledy o vzniku soudní rady mluvil premiér Petr Nečas (ODS) před třemi lety, pak ale jeho vláda padla. Dnes ji má koalice ČSSD, ANO a lidovců v programu a nikdo z jejich poslanců nevystupuje otevřeně proti. Na druhou stranu, aby rada vznikla, musela by se změnit ústava - a na to jsou zapotřebí tři pětiny všech poslanců.

JEN NE SLOVENSKO 2

Jestli se na něčem zastánci justiční samosprávy shodnou, pak na tom, že nesmějí dopadnout jako na Slovensku. Do jejího čela se dostal předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabin, který obsadil důležité posty v justici svými lidmi. Sám sobě vypisoval vysoké odměny, trestal kritiky a měl blízko k některým politikům.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi