Nikdy se to nestalo
15.12.2014, Týden, str. 34, Pavlína Wolfová
Je to pět let, co na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni vypukl monstrózní skandál. Rychlostudenti, opsané, ztracené a neexistující disertace, korupce, klientelismus, škola v rukou mafie. Za „cappo di tutti capi“ byl označen tehdejší prorektor fakulty MILAN KINDL.
* Upřímně řečeno připadalo mi vyloučené, že ten skandál společensky a profesně ustojíte.
Sám nevím, jak se mi to povedlo ustát. Ale navzdory mediálnímu ždímání jsem pociťoval neuvěřitelnou podporu od svých blízkých i od velké spousty takzvaně cizích lidí. Dostal jsem tenkrát skoro sedm set podporujících dopisů a žádný s opačným názorem. Lidé, kteří alespoň prošli kolem akademického prostředí, věděli, že fakulty si diplomy netisknou, a co všechno se musí doložit, aby je vytiskla univerzita a zaevidovalo ministerstvo. Jak řekl jeden pražský kolega, bylo to jako bych byl obviněn, že jsem nařídil, aby pršelo od země nahoru.
* Vizuálně jste tehdy vypadal jako černokněžník, tak proč ne? Dnes vypadáte jinak. Mimochodem, kdy jste si ostříhal vlasy?
Až v únoru 2011. Vypadal jsem už strašně, já vím. Ani v pase jsem neměl fotku s tak dlouhými vlasy a plnovousem, což byl problém, a i mé ženě se to dávno nelíbilo. Ale říkal jsem jí, ať to ještě vydrží. Nechtěl jsem se ostříhat, aby to nevypadalo, že se schovávám. To já nedělám.
* Nebyl to v roce 2009 váš podzim. Ze školy vás vyhazovali, zpochybňovala se vaše nestrannost rozhodce v kauze Diag Human, na povrch vypluly podezřelé konkursy, hrozilo vyškrtnutí z advokátní komory…
Ano, rozhodně to nebyl můj podzim. Ve slavném bestselleru Milénium autor píše, že kdo si při mediálním zátahu něco nepřidá, jako by nebyl, a tak jsem se nepřetržitě dozvídal, co všechno jsem kdy kde provedl. Naštěstí, opravdu naštěstí, bylo všechno pečlivě prověřeno.
* Kým, kdy a jak?
Poté, co se vyvalily všechny vámi zmíněné pochybnosti. Všechno to prošetřila zaprvé advokátní komora a zadruhé policie. Dokonce dvakrát.
* Takže jste jezdil k výslechům na policii?
Ne. Jezdili za mnou z Prahy a Karlových Varů a dělali z návštěv u mě protokoly. Navštívili mě čtyřikrát během těch dvou let, než to celé skončilo. Závěr byl odložení kauz. Protože ono se to zkrátka nikdy nestalo.
* Vypadalo to ale jinak. Byl jste tak na tapetě, že vámi rodiče klidně mohli strašit děti.
Já děti nikdy nestrašil. Nebyl jsem čert. Ani v té době, ani jindy. Naopak. Pět let jsem dělal v Chomutově městského Mikuláše.
* Kdy se situace kolem vás z vašeho hlediska uklidnila?
Trvalo to asi jen dva měsíce, ačkoli se to zdálo nekonečné. Jistě jste si všimla, že ti opravdoví investigativní novináři se do toho tenkrát vůbec nezapojili. A i ty další to za chvíli taky přestalo bavit.
* Dobře, ale ať to vidíte jakkoli, něco se přece jen stalo, ne?
Ztratilo se třicet disertací? Nejspíš je nikdo ani nenapsal? Pardon, zrovna se našly - a překvapivě v Univerzitní knihovně. Nezákonně jsme uznávali ukrajinské studium? Pardon, on ho uznával pan rektor a ministerstvo. Kindl sepsal posudek na ekologickou superzakázku a ovlivnil vládu? Pardon, ministr financí Kalousek 5. listopadu 2009 ve sněmovně vlastně prohlásil, že to psal někdo úplně jiný. Takže nic. Kindl zavinil, že Česká republika prohraje mezinárodní arbitráž kvůli zmanipulovanému konkursu na golfové hřiště Cihelny u Karlových Varů? Pardon. Česká republika arbitráž na celé čáře vyhrála… Víte, to už se pak dalším osočením asi moc věřit nechce.
* Nic z toho podle vás nezůstalo ležet na stole?
Ta záležitost se velice rychle smrskla jen na to, že jsme absolventům celoživotního vzdělávání uznávali dva roky bakalářského studia. Což mimochodem dodnes nabízí pražská fakulta a odpovídá to zákonu.
* A co „VIP rychlostudenti“ a ztracené práce?
Dobrá. Tak bylo to takhle: napřed se zjistilo, že chybí pětatřicet disertací, a byly vysloveny temné náznaky, že nebyly nikdy napsány, jenže se asi za deset dní našly. Pak se objevilo ono tvrzení o čtyřech stovkách rychlostudentů, z nichž zbylo po důkladném prověřování asi pět nebo sedm, a to navíc na základě velmi podivných výpočtů…
* Počkejte, i sedm je dost, ne? Pokud to navíc byli vlivní lidé…
Docela půvabné je, že mezi těmi asi sedmi absolventy, u nichž zbyly pochyby o studiu, nejsou ani soudci, ani státní zástupci, ani advokáti, ani exekutoři, ani notáři, ani policisté, ba ani politici. Takže mafián, za něhož mě označovali a který by si je předcházel, by musel být padlý na hlavu.
* Četla jsem o jednom, co u vás vystudoval práva za dva měsíce.
Ano. Přesně napsali „šokující“ dva měsíce a třináct dní. Univerzitou má potvrzeno, že na plzeňských právech studoval 479 dní, a tak nevím, zda 479 dní jsou dva měsíce a 13 dní. Podle mě to jsou tři semestry.
* Ale za tři semestry nevystuduji práva, na tom se shodneme, ne?
Ano, na tom se shodneme. Ale tenhle pán původně studoval několik let přímo na plzeňských právech. Studoval tam od 20. 6. 1994 do 4. 10. 2000. A shodou okolností jsem to byl já, kdo jeho studium ukončil. A pak byl přijat znovu, započítali jsme část předchozího studia, a stačily mu tak už jen tři semestry.
* Kdo z těch údajných vlivných rychlostudentů, které jmenovaly noviny, vás v té době podpořil?
Z vlivných rychlostudentů mi nenabízel pomoc nikdo, protože se ukázalo, jak jsem již řekl, že tam vlivný rychlostudent nakonec asi žádný nebyl. Třeba primátorka, která bývala označována za vlivnou rychlostudentku (Ivana Řápková z Chomutova, pozn. red.), studovala v dobách, kdy ještě dávno primátorkou nebyla, jak se ukázalo, skoro šest let. Ale z absolventů, kteří se posléze, řekněme, stali vlivnými, mi pomoc nenabízel nikdo.
* Jak skandál, jenž asi vejde do učebnic, prakticky ovlivnil chod vašeho života?
Samozřejmě velmi. Zjistil jsem, že nejdůležitější v životě je chovat se k lidem tak, jak byste si přáli, aby se chovali k vám, protože ke mně se najednou chovali i cizí lidé úplně nádherně. Nemluvě o těch blízkých, jimž v duchu pořád děkuji, že nezapochybovali.
* Měl jste už v té době zaběhnutou advokátní praxi. Jak to zasáhlo ji?
Advokátní praxi to paradoxně možná i pomohlo. Někteří klienti na základě novinových článků usoudili, že zřejmě umím zařídit i nemožné. Neumím.
* Po pěti letech, začátkem letošního října, jsem vás najednou uviděla v televizi. Kauza Diag Human a vy rozhodce! Nevěřila jsem, že jste jím po tom všem zůstal.
Protože jsem vázán mlčenlivostí, nemohu vám potvrdit, zda jsem byl rozhodcem v oné kauze, i když si o tom cvrlikají vrabci na střeše. Kromě novinové výzvy jednoho politika na mne žádný tlak směrem k odstoupení nikdy nebyl vyvíjen, a když jsem rezignaci sám nabídl kvůli skandálům kolem své osoby, byl jsem vyzván, abych nerezignoval. Proto jste mě teď viděla v televizi.
* V souvislosti s tím byla řeč o nestoudných odměnách pro rozhodce - o 10 milionech korun pro každého z vás z kapes daňových poplatníků.
Nemohu prozradit, zda jsem rozhodcem. Ale myslím, že mohu prozradit, že rozhodci dosud žádný honorář nedostali. Dočetl jsem se, že odměna má být několikanásobně nižší, než říkáte, a taky jsem se dočetl, že stát vyhrál.
* Jaký je po letech váš postoj k šéfce Akreditační komise Vladimíře Dvořákové, která o vás tenkrát mluvila jako o mafiánovi?
Po roce 1989 se v Ústavu státu a práva likvidoval kabinet politologie, kde paní profesorka Dvořáková působila. Ten původně vznikl soustředěním pedagogů ze zrušených kateder marxismu-leninismu různých vysokých škol. Možná je jenom náhoda, že zrovna teď má veliké potíže s akreditací národohospodářská fakulta. Její odborníci svého času sepsali analýzu, podle které je rozhodování Akreditační komise neobjektivní a neodborné. Vážně nevím.
* Z toho, co říkáte, se zdá, že se vlastně nic nestalo. Že co se vás týče, bylo všechno v pořádku. Jste o tom přesvědčen?
Po všech šetřeních, při nichž páni reformátoři prošetřovali sami sebe a své příbuzné a partnery, nakonec zůstalo podezření na dvě opsané práce a asi sedm nějak chybujících. Jenže za podrobně a opakovaně prošetřovaných patnáct let absolvovalo fakultu zhruba sedm a půl tisíce studentů, takže jde o 0,12 procenta. A tedy vlastně o potvrzení, že 99,88 procenta všech studentů studovalo bez pochybení. Protože tato čísla jsou snadno zjistitelná z veřejných zdrojů, rozumně uvažujícím lidem rychle došlo, že to bylo asi nějak jinak. A mimochodem, jediné oficiální shrnutí té kauzy za těch pět let je z roku 2011. V univerzitní ročence je uvedeno, že šlo o vyřizování účtů prostřednictvím mediálního osočování a ze strany pánů reformátorů o vážná etická pochybení.
* Na druhou stranu má Akreditační komise pravomoci. A právě v roce 2012 se opět zastavila na plzeňských právech a znovu šlo o odnětí akreditace.
Mnozí moji kolegové se domnívají, a zní to velmi logicky, že podivný pokus nedat plzeňské právnické fakultě akreditaci v únoru 2012, kdy měla pětadvacet profesorů a docentů na jeden studijní program, byl poslední pokusem zamést stopy po někdejší tvorbě mediálních bublin. Filozofické fakultě v té době na akreditaci stačilo 1,5 profesora nebo docenta na studijní program, tedy jedenáct docentů a profesorů na sedm programů. A právnické fakultě v Olomouci, které si mimochodem opravdu velice vážím, stačilo třináct profesorů a docentů! I podle mě to byl poslední pokus zamést stopy po někdejší tvorbě mediálních bublin.
* V roce 2009 jste se prohlásil, že si dáte od učení asi pauzu. Pořád pauzírujete?
Odešel jsem z funkce proděkana a vedoucího katedry, mimochodem sám a dobrovolně, ale vzhledem k žádostem kolegů jsem ještě učil na jedné tuzemské a jedné zahraniční škole až do konce roku 2012. Pauzu si tedy dávám až od té doby.
* Psával jste knihy - detektivky - píšete dále?
Paní profesorka Dvořáková mě označila za mafiána, což dokládala i tím, že jsem přece napsal knihu V síti. Tím pádem je kniha vyprodaná.
* O čem je?
Pojednává o tom, jak hlavní postava prostřednictvím internetu, tedy sítě, bezmocně sleduje tragédii své rodiny na druhém konci světa. A protože má otevřený konec, domáhají se čtenáři toho, jak to dopadne.
* Což dopíšete, ne?
Už je to dopsáno. Jen potřebuji dodělat pár drobností.
* Dále píšete i odbornou literaturu. Aktuálně jste napadl nový občanský zákoník.
Ano. A je to také moje chyba, že ten zpackaný zákoník vyšel. Udělil jsem kdysi dlouhodobé placené volno, aby mohl být sepisován. Přitom si myslím, že má pravdu pan doktor Hrádela, když tvrdí, že občanský zákoník mohl projít jen díky tomu, že jeho autoři a prosazovatelé měli, jak se pak ukázalo, falešnou gloriolu velkých reformátorů. Představte si, že vám někdo z ničeho nic ustříhne na ulici vaše krásné vlasy. A bude v právu, protože podle § 97 odst. 2 nového občanského zákoníku se má za to, že souhlas k oddělení části těla, která se znovu obnoví, byl udělen. Anebo prostě řeknete exekutorovi: „Smůla, vážený pane, zrovna včera jsem ústním prohlášením založil svěřenecký fond a vložil do něj všechno, co mám.“ Majetek ve svěřeneckém fondu totiž nikomu nepatří - § 1448 odst. 3 občanského zákoníku -, takže se nedá zabavit, protože není komu.
* Když jsme se v roce 2009 potkali při našem prvním rozhovoru, poměrně dlouho jste mi překvapivě vyprávěl o životě s mývaly. Pořád je chováte?
Mývalové jsou úžasní tvorové, kteří všechno otevřou a všude se dostanou a své zlodějské pracky nenechají ani chvilku v klidu. Bohužel však nežijí tak dlouho jako lidé, a tak mě postupně opustili Mišutka, Matláček a nakonec i Matylda. Mýval je sice neskutečně inteligentní tvor, ale přežívá v něm pořád něco ze zlostného medvěda, takže vás občas prostě kousne. A protože mám malou krásnou vnučku, jejíž prsty by nemusely při setkání s mývalím chrupem obstát, jsme toho času bez mývala.
* Také jste mi tenkrát řekl, že se „konečně začnete aktivně bránit“. Stalo se?
Na podzim 2009 založil jeden student moje fanouškovské stránky, kde ještě dnes, pět let po tom všem, zbývá asi 750 podporovatelů. Jiná absolventka zase vytvořila stránky http://www.dockindl.cz. Dnes jsou věnovány hlavně nesmyslům v novém občanském zákoníku a přečte si je asi sto lidí denně. Ale bývaly doby, kdy je denně četly tři i čtyři tisíce lidí.
* Připouštíte vůbec, že jste přece jen udělal něco špatně?
Každý udělá spousty chyb a já jsem jich udělal taky moc. Například jsem na fakultu přijal všechny ty, kdo se nakonec postavili proti ní. Mnozí studenti mi hodně vyčítali, že jsem dobrovolně odešel z fakulty, protože potom zmizela řada dokumentů, o nichž všichni věděli, že tam byly i kde byly, a musely být pak složitě vyhledávány.
* Je to pět let. Nevídaný skandál, který vyšuměl. Nikdo nesedí, nikdo nikdy neřekl, jak to bylo, nikdo se nikomu neomluvil...
Já se omluvil. Mnoha kolegům i studentům jsem se osobně a také veřejně na svých stránkách omluvil za to, že jsem na fakultu přivedl lidi, jimž osobní ctižádost byla nad veškeré lidské hodnoty. Že by něco podobného napadlo ty, kdo si vymysleli tolik zlovolných obvinění, o tom mám velké pochybnosti.
