Stanovisko představenstva České advokátní komory k problematice klientských spisů vedených advokátem, který zemřel
(schváleno představenstvem České advokátní komory dne 12. září 2006)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
K problematice předání klientských spisů vedených advokátem, který zemřel, zaujímá představenstvo České advokátní komory následující stanovisko:
1. Klientské spisy nelze považovat za majetek ve vlastnictví zemřelého advokáta (nejde o věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, na rozdíl např. od pohledávek advokáta vůči klientům), a proto by neměly být chápány jako součást dědictví a předmět dědického řízení. Smrtí advokáta – zůstavitele, tedy nemohou dědici nabývat žádná práva ani povinnosti k advokátem vedeným klientským spisům a neměli by být proto ani oprávněni k vydání spisu klientovi. To by se mělo týkat jak spisů vedených v listinné podobě, tak spisů vedených elektronickými prostředky.
2. V případě úmrtí advokáta, který vykonával advokacii samostatně, může Česká advokátní komora (ČAK) podle ustanovení § 27 odst. 4 a 5 zákona o advokacii, v platném znění (ZA), určit jiného advokáta jeho nástupcem v případě, že to vyžaduje ochrana práv a oprávněných zájmů jeho klientů. Lze dovodit, že právě zabezpečení klientských spisů před jejich zneužitím je součástí ochrany práv a oprávněných zájmů klientů, a že Komora by měla v takových případech vždy nástupce advokáta určit.
3. Pokud jsou klientské spisy zemřelého advokáta v držení jeho dědiců, měl by určený nástupce bezodkladně spisy od dědiců převzít v rámci práv a povinností, které na něho ve vztahu ke klientům zemřelého advokáta přecházejí, a dále postupovat ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 a 3 ZA, tj. buď pokračovat v zastupování klienta po zemřelém advokátovi, nebo se s ním dohodnout jinak. V případě, že některého klienta nebude nástupce advokáta dále zastupovat, měl by se postup ohledně předání klientského spisu řídit příslušnými právními a stavovskými předpisy (např. postoupení spisu advokátovi, se kterým klient ve věci uzavřel nově smlouvu o poskytování právních služeb, vydání všech pro věc významných písemností, které klient zemřelému advokátovi svěřil nebo které z projednání věci vznikly).
4. Advokát, který byl určen nástupcem zemřelého advokáta, je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jsou-li pro to dány důvody podle § 19 ZA, a bezodkladně o tom vyrozumět ČAK, která určí nástupcem jiného advokáta. Zákonná úprava nebrání tomu, aby v takovém případě ČAK ustanovila dalšího nástupce pouze pro ty klienty, u kterých je původně určený advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout.
5. V případě problémů s předáním klientských spisů nástupci zemřelého advokáta (např. pokud by dědici odmítli klientské spisy nástupci advokáta vydat s tím, že je z nějakého důvodu považují za součást dědictví) může Komora k urychlení věci ve smyslu § 27 odst. 5 ZA podat návrh soudu, aby určeného nástupce s jeho souhlasem ustanovil podle občanského soudního řádu (§ 175e odst. 4 a § 175f o.s.ř.) správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.
Verze pro tisk, | 29kB |