Zákaz výkonu práce postihuje více advokátů než soudců a žalobců
18.6.2015, Zpravodajství ČTK
Praha 18. června (ČTK) - Advokáti, kteří se kárně proviní proti stavovským předpisům, jsou mnohem častěji trestáni zákazem výkonu své práce než kárně stíhaní soudci a státní zástupci. Na dnešním semináři pořádaném Českou advokátní komorou na to upozornil předseda její kárné komise Petr Čáp. Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové je to tím, že kárné žaloby podávané na soudce a žalobce nejsou kvalitní. Většina žalob na soudce navíc napadá průtahy v řízení, za které prý soudci často nemohou.
Čáp poukázal na statistiky, podle kterých bylo v letech 2009 až 2013 vyškrtnuto ze seznamu advokátů celkem 26 advokátů a dalším dvaceti uložila kárná komise České advokátní komory dočasný zákaz výkonu advokacie. Soudce byl v tomtéž období za kárné provinění odvolán jeden, státní zástupci dva.
"Je potřeba říci, že úroveň kárných žalob na soudce a státní zástupce je velmi nízká, takže veškeré tyto statistiky jsou úplně na nic. Kárný žalobce často navrhuje zproštění funkce, ale obsah kárné žaloby tomu vůbec neodpovídá," reagovala Zemanová, která působí jako předsedkyně senátu u Nejvyššího správního soudu, jenž kárné žaloby na představitele justice projednává.
S reprezentanty státních zástupců se navíc shodla na tom, že ministerstvo spravedlnosti, jež je vedle funkcionářů soudů a státních zastupitelství jedním z kárných žalobců, plně nevyužívá možnosti, které ohledně kárných řízení má. "Poslední tři ministři podle mých informací nepodali jedinou kárnou žalobu na státního zástupce," uvedl například Jan Lata z Nejvyššího státního zastupitelství.
Advokát Lukáš Trojan podotkl, že tresty pro advokáty jsou jednak mnohem drakoničtější, jednak navíc každý advokát odpovídá svému klientovi za škodu - například když nepodá odvolání. "U soudců a státních zástupců je tato odpovědnost kryta odpovědností státu," konstatoval.
Podle Zemanové není po kárně trestaných soudcích většinou vyžadována náhrada škody kvůli podmínkám na soudech. U převažujících kárných žalob, které se týkají průtahů v řízení, sice bývá objektivně zjištěno, že k průtahům došlo, soudce ale prokáže, že kvůli pracovním podmínkám věc rychleji řešit nemohl. "Soudce si na rozdíl od advokáta neurčuje svůj obsah a objem práce ani podmínky, ve kterých pracuje. Také si nemůže vybrat spolupracovníky - například koho má v kanceláři či zda vůbec má zapisovatelku," popsala.
Myšlenku, že by mohli nést přímou osobní odpovědnost za svou práci, dnes odmítli i státní zástupci. Podle Nejvyššího státního zastupitelství by v takovém případě stoupl počet šikanózních návrhů, které by se snažily státní zástupce odstavit od jejich práce. "Do činnosti státních zástupců by se pak patrně promítlo rčení: kdo nic nedělá, nic nezkazí," glosoval šéf Unie státních zástupců Zdeněk Matula.
Soudcům a státním zástupcům vadí také to, že jejich kárná řízení nejsou na rozdíl od kárného řízení advokátů dvoustupňová. Proti rozhodnutí kárného senátu se tak nemohou odvolat, jedinou možností zůstává ústavní stížnost. Podle Zemanové to není dobře, protože kárné řízení je velmi subjektivní.
