Pelikán zatím své waterloo nepotkal
9.7.2015, E15, str. 10, Dušan Šrámek
Sto dní hájení ministra spravedlnosti Roberta Pelikána uběhlo jako voda. Je proto namístě se pokusit o rekapitulaci jeho dosavadní činnosti. Do nejvyšší funkce vlétl s vysokými ambicemi. Do jaké míry se mu je podařilo naplnit?
Za sympatickou lze označit snahu o vytvoření jednotného informačního portálu, který by v elektronické formě dokázal shromáždit všechny databáze rezortu. Ministerstvo už spustilo zvláštní stránku, která bude shromažďovat všechna otevřená data z této oblasti. Prvními zveřejněnými daty jsou faktury a přehledy smluv. Ministerstvo také posílilo dohled nad insolvenčními správci a připravilo novou legislativu, která pomůže zprůhlednit české insolvenční prostředí.
Jinou otázkou je, do jaké míry jsou tyto změny efektivní. Například ohledně kontroverzní vyhlášky o provozovnách existují ze strany největších insolvenčních správců pochyby o její ústavnosti. Neméně diskutabilní je i novela insolvenčního zákona. Předpokládá například vznik takzvaných akreditovaných společností, které by měly radit osobám, jež se snaží o oddlužení. Je to v rozporu se zákonem o advokacii, protože jde o poskytování právních služeb. Navíc existuje i podezření, že má jít o dobrý kšeft pro vybrané neziskovky.
Ve spolupráci se sněmovnou se rovněž Pelikánovi podařilo předložit návrh na regulaci exekucí. Změny směřují k celkové humanizaci průběhu exekucí i k posílení dohledu nad exekutorskými úřady. Jenže ministerská novela byla předložena jako přílepek k poslanecké iniciativě, takže neprošla připomínkovým řízením. Kvůli tomu se například nemohl k návrhu vyjádřit Úřad na ochranu osobních údajů, přestože novela zavádí povinné pořizování audiovizuálního záznamu v soukromých prostorách.
Za nesporný Pelikánův úspěch lze označit spolupráci s Notářskou komorou, která vyústila ve zprovoznění účinného nástroje, díky němuž je možné založit obchodní společnost násobně rychleji než dříve. On-line zápisy jsou v provozu od poloviny května.
Zatím nejistý je osud dalšího návrhu, kterým je zákon o státním zastupitelství. Návrh zákona počítá se vznikem speciálního státního zastupitelství, zrušením vrchních státních zastupitelství a zavedením výběrových řízení na vedoucí státní zástupce. K zákonu ale existuje tolik zásadních připomínek, že je otázkou, zda a v jaké podobě spatří světlo světa.
Stejně nejisté je i datum přijetí nového trestního řádu, který by měl přesunout těžiště trestního řízení před soud a výrazně ho zefektivnit. Práce na tomto stěžejním předpisu se prakticky zastavily.
Pelikán, jehož instalace do čela rezortu se časově shoduje s 200. výročím návratu Napoleona na trůn, zatím svých „sto dní“ přežil. Zda jej čeká nějaké waterloo, záleží na tom, jak se bude dařit jeho návrhům v legislativním procesu.
