Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Snižuje se právo hájit se, tvrdí obhájci

5.10.2015, Lidové noviny, str. 14, Jan Januš

Aktuální legislativní snaha o znovuzavedení pořádkové pokuty, kterou by šlo potrestat obhájce, může podle řady advokátů omezit právo na obhajobu. To má přitom v trestním, ale například i přestupkovém řízení, úplně každý.

Varování před postupným snižováním po staletí budovaných standardů práva na obhajobu je slyšet zejména od advokátů stále častěji. Opakovaně tak zaznívalo také na konferenci Právo na obhajobu – teorie a praxe 21. století, která proběhla na začátku října na pražské právnické fakultě. Ta ji uspořádala ve spolupráci s Unií obhájců a Českou advokátní komorou.
Obhájcům vadí například současná snaha o znovuzavedení možnosti potrestat je pořádkovou pokutou. Podle advokáta Filipa Seiferta totiž hrozí, že pokud nebude obhajoba v trestnímprocesu postupovat tak, jak si přeje obžaloba, dostane advokát pořádkovou pokutu. To je podle něj nutné odmítnout. „Uvědomme si, že základním atributem spravedlivého procesu je rovnost zbraní,“ reagoval pak advokát Marek Nespala vlastně i na stále se objevující otázku, zda nebývá obhájce oproti druhé straně, tedy policii a státnímu zastupitelství, v nevýhodnější pozici.

Prospěch klienta za každou cenu
Návrhu novely trestního řádu a zamýšlené možnosti udělování pořádkové pokuty advokátům se však podle svých slov „ne zcela diví“ například státní zástupce Jan Lata, který působí na Nejvyšším státním zastupitelství. Na konferenci kritizoval třeba to, že u advokátů se absolutizuje povinnost obhajovat svého klienta na úkor povinnosti dodržovat určité limity.
Česká advokátní komora totiž podle Laty až na výjimky postihuje v rámci kárného řízení právě jen porušení první ze zmíněných povinností. Ale například výroky advokátů či koncipientů, které už jsou za hranou, nechává bez postihu. Praxe komory by se tak měla podle Laty změnit. Státní zástupce je tak podle svých slov zvědavý například na výsledek aktuálního kárného řízení v případě advokáta Michala Pacovského. To probíhá kvůli jeho „podivuhodnému“ převzetí obhajoby v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
Právě prospěch klienta je však podle Filipa Seiferta jediným cílem obhajoby. Nejde přitom jen o prokázání jeho neviny, ale například také o zmírnění jeho viny. „Obviněný má právo hájit se, jak uzná za vhodné,“ uvedl Seifert. Doslova po ve vzduchu visící otázce různých obstrukcí a snahy protahovat trestní řízení za každou cenu sáhl například prorektor Karlovy univerzity a bývalý děkan právnické fakulty Aleš Gerloch. Sice hovořil o širokém zakotvení práva na obhajobu, které vychází už z mezinárodních smluv, zároveň ale uvedl, že i toto právo – stejně jako každé jiné právo – lze rovněž zneužít. Právě některé kroky učiněné při obhajobě Davida Ratha, jako byla změna advokátů na poslední chvíli nebo zapojení strýce soudce, jsou podle profesora Gerlocha minimálně eticky za hranou toho, co má advokát správně dělat.
Bývalý děkan však připomněl také absolutní charakter principu presumpce neviny či zásadu in dubio pro reo. Pokud má totiž soud pochybnosti o vině, musí obžalovaného zprostit jeho obvinění. Gerloch poukázal i na často opomíjený fakt: „Je-li někdo obviněn, ještě není obžalován a tím méně odsouzen.“ Veřejnost to však podle něj vnímá opačně.
Docent Tomáš Gřivna pak připomněl fakt, že se dnešní právo na obhajobu vyvíjelo více než 200 let a jednou dosažený standard ochrany lidských práv lze jen obtížně snižovat. Toho by si podle něj měli být vědomi autoři aktuálních novel trestních předpisů, jejichž texty tento fakt někdy nerespektují. Problémem může také být zatím uvažované široké pravidlo, podle kterého by šlo v souvislosti s trestním řízením zadržet prakticky kohokoliv až na 48 hodin.

Problém i u přestupků?
Z hlediska práva na obhajobu může být problematický rovněž zcela nový přestupkový zákon, který právě projednává Poslanecká sněmovna. Například docent Martin Kopecký kritizoval zavedení pravidla, podle něhož by bylo ponecháno na obviněném, zda si vyžádá ústní projednání přestupku, či zamýšlené rozšíření doručování vyhláškou.
Podle náměstka ministra vnitra Petr Mlsny si je ministerstvo sice vědomo některých problematických míst návrhu i otázky jejich souladu s ústavnímpořádkem, náměstek ale zároveň připomněl i fakt, že správní orgán není soudem a některá práva tak nejsou v přestupkovém řízení zaručena.
***
Některé kroky obhajoby v kauze Davida Ratha byly dle bývalého děkana právnické fakulty Gerlocha minimálně eticky za hranou

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi