Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Vězení za daňovou konzultaci?

12.10.2015, Lidové noviny, str. 14, Jan Januš

Poslanci právě rozhodují o případném znovuzavedení trestnosti přípravy zkrácení daně. Podle ministerstva spravedlnosti půjde o účinný nástroj v boji proti karuselovým podvodům. Řada expertů se však obává, že změna přispěje ke kriminalizaci podnikání.

Ministerstvo spravedlnosti hodlá jednou z aktuálních novel trestního zákoníku, kterou právě projednávají poslanci, zpřísnit paragraf věnovaný trestnému činu „zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby“. Trestní postih za toto jednání v současnosti riskuje každý, kdo zkrátí daň nebo jinou obdobnou platbu alespoň o 50 tisíc korun. Výše trestu závisí na rozsahu spáchaného činu, maximálně může jít o deset let za mřížemi. Podle ministerstva spravedlnosti by však nově měla být trestná i příprava tohoto trestného činu. Tedy úmyslné jednání pouze směřující k tomu, aby člověk zaplatil na dani méně, než by správně měl.

Kdy už půjde o problém
Co právo rozumí pojmem „příprava“, je poměrně jasné. V učebnicích trestního práva se tento obrat vysvětluje nejčastěji v souvislosti s vraždou. Přípravy vraždy se tak dopustí například ten, kdo si coby vražedný nástroj zakoupí nůž. A to s jediným úmyslem – že s ním někoho zabije. I když to nakonec neudělá – policie ho například včas zadrží –, riskuje úplně stejný postih, jako kdyby nůž skončil v těle oběti.
Podobně by nyní mohly být posuzovány některé daňové konzultace. Řada účetních expertů se totiž obává, že postih bude hrozit prakticky komukoliv. „Klient se mě například zeptá, jestli si může dát do svých daňových výdajů luxusní oblek. A někdo už to může mít za přípravu zkrácení daně,“ obává se jeden z advokátů. Až k takovýmto excesům by však ani v případě schválení nových pravidel docházet nejspíše nemělo. Ministerstvo totiž navrhuje, aby příprava byla trestná jen při „plánovaném“ zkrácení daně alespoň o pět milionů korun nebo ve chvíli, kdy se na přípravě trestné činnosti podílí organizovaná zločinecká skupina působící ve více státech.
Po bouřlivých diskusích ve sněmovním ústavně-právním výboru je přitom pravděpodobné, že pokud změna projde, tak právě s poslaneckým pozměňovacím návrhem, kdy by i v případě přeshraniční spolupráce příprava směřovala k úmyslu zkrátit daň alespoň o 500 tisíc korun. Proti původně navrženému znění novely se totiž velmi razantně vymezovala například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), podle které by mohla hrozit kriminalizace některých podnikatelských postupů například už při zapojení daňového poradce ze Slovenska. Právě tato profesorka a expertka na trestní právo tak prosazovala pozměňovací návrh.
Příprava trestného činu zkrácení daně přitom byla trestná i v minulosti. Postihovala se až do roku 2010, kdy začal působit současný trestní zákoník.

Trestnost krácení daně
Daňovým poradcům i advokátům však chybí nastavení jasné hranice mezi daňovou optimalizací – tedy legální snahou zaplatit na povinných platbách co možná nejméně – a krácením těchto obnosů – neboli už nelegálním, a někdy dokonce i trestným jednáním. „Hranice mezi optimalizací daně a jejím krácením není jasně daná,“ upozorňuje například Milan Mareš, daňový poradce z firmy Rödl & Partner, a dodává, že zákonem není definován ani pojem „krácení daně“. Posuzuje se tak případ od případu.
Neexistence dělicí čáry přitom může právě se znovuzavedením trestnosti přípravy způsobit další problémy. Podle Mareše se přitom objevuje mnoho případů, kdy si není ani odborná veřejnost jistá, do které z těchto dvou kategorií se hodí jednání zařadit. Jan Krejsa, vedoucí advokát kanceláře Havel, Holásek & Partners, pak připomíná související judikaturu Ústavního soudu – nabízí-li se více možností výkladu daňových zákonů, měl by být zvolen ten pro poplatníka mírnější.

Experti se změnou nesouhlasí
Se znovuzavedením trestnosti přípravy zkrácení daně takMilan Mareš nesouhlasí. V poslední době totiž podle něj došlo k přijetí zásadních opatření ke zlepšení výběru daní, konkrétně například institutu nespolehlivého plátce daně. „Bez vyhodnocení účinnosti těchto opatření je a priori zavedení trestnosti přípravy zkrácení daně nesystémové, je popřením zásady subsidiarity trestní represe a ve svém důsledku povede k přetížení amožná i kolapsu orgánů činných v trestním řízení,“ říká Mareš.
Krejsa sice podle svých slov obecně vítá každou iniciativu, která si klade za cíl zabránit daňovým únikům, tento návrh ale považuje za problematický. „Zejména s ohledem na úpravu účinné lítosti, která vede k zániku trestní odpovědnosti za trestný čin zkrácení daně, pokud pachatel škodlivému následku dobrovolně zamezí,“ zdůvodňuje svůj postoj. „Obáváme se proto, aby zvolená úprava nevedla ke kriminalizaci legitimní daňové optimalizace, nebo dokonce jejího pouhého zvažování bez ohledu na to, zda by se poplatník pro její realizaci rozhodl,“ dodává.
Obavu, že hrozí kriminalizace některých podnikatelských postupů, ministerstvo spravedlnosti odmítá. Hranice mezi optimalizací a krácením daně podle něj musí být vyjasněná už nyní. „Snížení daňové povinnosti v průběhu zdaňovacích období za užití legálních postupů, vycházejících z platné legislativy upravující oblast daní, účetnictví, obchodního práva a tak dále, nemůže být posouzeno jako trestný čin v jakémkoliv jeho vývojovém stadiu,“ říká Jiří Hovorka a dodává, že tu totiž chybí znak protiprávnosti. Navrhovaná úprava zákoníku na tom podle něj nic nezmění.

Rozdělení poslanci
Na prvnímpoprázdninové jednání ústavně právního výboru sněmovny se proti legislativní novince silně vymezoval například i poslanec ODS Marek Benda. Trestnost přípravy považuje za velice škodlivou, mluví dokonce o zbytečné šikaně lidí, kteří ještě nic neudělali. Naopak předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD) s návratem k trestnosti přípravy tohoto trestného činu souhlasí, otázkou ale podle něj je právě správné nastavení hranice.
Poslanec Martin Plíšek (TOP 09) se pak na výboru spíše řečnicky ptal, proč zavádět trestnost takovéhoto jednání, když se příliš nestíhá ani pokus o tento trestný čin. Ten je přitom nelegální už podle současné úpravy. Někdejší policista a nynější poslanec Bronislav Schwarz (za ANO) pak otevřeně přiznal, že nastavení peněžní hranice trestnosti je vlastně celkem lhostejné. Když totiž policie bude chtít, připraví podle jeho slov případ tím způsobem, aby na danou hranici dosáhla. Tedy například tak, že jdeo možné zkrácení daně třeba o oněch pět milionů korun. Což spíše nahrává kritikům nové koncepce.

Opět boj s karusely
Současnou snahou o znovuzavedení trestnosti přípravy zkrácení daně ministerstvo spravedlnostimíří především na takzvané karuselové podvody. Jde přitom o problém, kterým se často zaklíná i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Při takovémto jednání dochází prostřednictvím různých fiktivních účetních operací ke krácení DPH. Ministerstvo spravedlnosti tak hodlá pomocí zpřísnění zákona eliminovat tuto závažnou trestnou činnost ještě před tím, než začne státu hrozit bezprostřední škoda. S legislativní změnou totiž souvisí rovněž to, že by policie mohla začít používat například daleko dříve odposlechy. Podle Jiřího Hovorky změna povede rovněž k tomu, že nepoměr mezi způsobenou škodou a zajištěným majetkem nebude tak značný, jako tomu bývá v současnosti.

***
Jak rozhodují soudy aneb kdy je snaha ušetřit na daních legální
* Nejvyšší správní soud se podle advokáta Jana Krejsy postavil na stranu podnikatelů například v rozsudku ohledně švarcsystému, dostupném pod značkou NSS 2 Afs 173/2005: „Racionálním ekonomickým chováním podnikatele je i snaha o minimalizaci nákladů a maximalizaci zisku. Přirozeným projevem tohoto chování je i snaha o optimalizaci povinností vůči státu (např. daně, odvody na zdravotní a sociální pojištění). Pokud se tak děje legálně, tedy v souladu nejen s obchodním zákoníkem a daňovými předpisy, ale i např. zákonem o zaměstnanosti, nelze za to podnikatele postihovat.“ * Jak advokát dále připomíná, Ústavní soud rozhodl ve věci sp.
zn. IV. ÚS 666/02, že „při ukládání a vymáhání daní podle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), tedy při de facto odnětí části nabytého vlastnictví, jsou orgány veřejné moci povinny podle čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod.
Jinak řečeno, v případě pochybností jsou povinny postupovat mírněji.“

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi