Trestní řád odpovídá ministerskému chaosu
19.10.2015, Lidové noviny, str. 14, lek
Průběh příprav nového trestního řádu v resortu ministra Roberta Pelikána vyvolává mezi právníky v anketě LN jen kritiku.
Opotřebě nového trestního řádu se mluví už mnoho let. Zvláště kvůli tomu, že je od roku 2010 účinný nový trestní zákoník. „Pro procesní předpisy vždy platilo, že jsou služebníky hmotněprávní úpravy,“ připomíná starou právnickou poučku jeden z respondentů, které redakce záměrně ponechává v anonymitě. Neboli: „Trestní řád měl být psán v tutéž dobu jako trestní zákoník, aby oba kodexy byly vzájemně sladěny.“
Komunistický předpis
Mezi největší slabiny současné právní úpravy patří dle řady oslovených právníků především doba jeho vzniku a nesčetné novelizace: „Takříkajíc genetickou vadou nynějšího trestního řádu je to, že nebyl zplozen v právním státě. A tak moc nepočítal s férovým procesem. I přes mnohé opravy ani dnes neodpovídá představě o moderním kontradiktorním a současně relativně rychlém trestním řízení s patřičným respektem k právům všech zainteresovaných,“ říká jeden z nich.
I přes častou kritiku současné právní úpravy se však našla skupina právníků, kteří novou kodifikaci trestního řízení za akutní nepovažují: „Bez nového trestního řádu jistě můžeme žít ještě pár let úplně v klidu, ale je jistě důležitější a potřebnější než třeba zákon o státním zastupitelství. Kterému navíc musí zcela jistě předcházet.“ Tento respondent se zase domnívá, že úvahy o novém trestním řádu jsou předčasné: „V první řadě potřebujeme základní shodu odborné veřejnosti a klíčových politiků ohledně principů trestního procesu. Jinak jde jen o práci do šuplíku.“
„Po Listopadu se posílily formální záruky pro obviněné a obžalované, což bylo pochopitelné. Mezitím mimo jiné posílil advokátský stav a naučil se toho nejen využívat, ale i zneužívat. Je čas posílit záruky obětem a vůbec společnosti, která má právo vidět na vlastní oči a s vlastní pamětí, jak dopadá ruka spravedlnosti,“ říká v obecné rovině jeden z respondentů. Podobný pohled má i tento právník: „Nový trestní řád potřebujeme kvůli současným možnostem obstrukcí trestního procesu.“ Ne všichni se však domnívají, že prostor pro obhajobu obviněných je příliš rozsáhlý, jak ilustruje tento názor: „Navzdory mediálnímu obrazu došlo od sametové revoluce k výrazné redukci katalogu práv obviněného, například rozsah nutné obhajoby, důvody dovolání či možnost stížností. Je to velmi špatný signál, umělecká literatura to označuje jako cestu k policejnímu státu.“
Jiný právník se zase přimlouvá za zavedení soukromé trestní žaloby: „Dozvěděl jsem se od pamětníků, že u některých trestných činů existovala za první republiky. Znamená to, že kdyby policie věc odložila nebo státní zástupce obžalobu nepodal, mohl by se na soud obrátit přímo jednotlivec.“
Snahy o rekodifikaci
Za posledních deset let vznikly hned dva věcné záměry nového trestního řádu, přesto se v loňském roce za ministryně Heleny Válkové (ANO) začalo nanovo.
Předseda rekodifikační komise Pavel Šámal se ale na přelomu roku stal předsedou Nejvyššího soudu a novou šéfkou komise byla na jaře jmenována nyní třiaosmdesátiletá profesorka Dagmar Císařová. Je přitom známo, že mezi českými profesory trestního práva nepanuje zrovna přátelská atmosféra.
Zatímco se na konto samotného trestního řádu se v anketě objevily pozitivní i negativní hlasy, na průběhu příprav trestního řádu za ministra Roberta Pelikána (za ANO) se snesla pouze kritika. „Postup příprav je žalostný. Pracovní skupina v nejasném složení pod vedením profesorky Císařové kutí něco, co není předmětem odborné diskuze. Velká rekodifikační komise se pod novým vedením nesešla ani jednou,“ zní další názor.
„Způsob přípravy trestního řádu nevybočuje z chaosu typického pro aktuální počiny ministerstva spravedlnosti v legislativě. Přepjaté ambice překračují znalosti i schopnosti,“ říká lakonicky jeden z právníků. Další nejde daleko pro ostrou kritiku: „Ministr spravedlnosti do věci zasáhl poměrně hodně necitlivě, což je ovšem jeho základní pracovní nástroj. Namísto rekodifikace se teď pokouší, k nevoli všech významných hráčů novelizovat trestní řád jakousi salámovou metodou, jejíž ukázkou je momentální novela. Ta se ale nelíbí nikomu s výjimkou některých úředníků ministerstva, kteří to ale mají povinné. Prý se jim říká „young guns“ po vzoru party okolo Billyho the Kida. Ti původní ovšem zabíjeli jenom lidi a ne zákony.“
Potřebuje Česká republika nový trestní řád? Odpovídalo 48 právníků a právniček.
ANO 42%
NE 19%
NEVÍM 39%
