Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Za zničené zdraví teď dostanou lidé víc

23.11.2015, Lidové noviny, str. 15, Kristián Léko

Soudce nyní získává lepší obraz o stavu poškozeného, říká Petr Vojtek, soudce Nejvyššího soudu a spoluautor nové metodiky

* LN Už přes patnáct let soudíte na nejvyšší úrovni jen kauzy náhrady škody a nemajetkové újmy, tedy velmi úzký výsek soukromého práva. Je správné, že jsou senáty Nejvyššího soudu takto specializované?
Ještě když jsem v roce 1998 začínal, tak náš senát měl daleko více agendy, například bezdůvodné obohacení, závazky ze smluv nebo odpovědnost státu za škodu. Zejména tato poslední agenda se ale natolik rozrostla, že ji vyřizuje zvláštní senát a nám zůstala jen náhrada škody a nemajetkové újmy. Co se týče specializace, tak mám pocit, že pokud má Nejvyšší soud ambici sjednocovat judikaturu, tak není jiná cesta. Vůbec si nedovedu představit, že bych soudil nejrůznější typy kauz, protože bych do nich nepronikl. Jeden den bytové spoluvlastnictví, druhý den kompenzaci za zničené zdraví, třetí den složitou insolvenční kauzu - toho bych se asi trochu bál. Sice mám profesně trochu „klapky na očích“, ale na této nejvyšší úrovni o sporech musí rozhodovat někdo, kdo o dané oblasti ví víceméně všechno. Má totiž přehled, jak se rozhodly předešlé kauzy. Jen tak lze efektivně judikaturu sjednocovat.

* LN Jaké kauzy v senátu nejčastěji řešíte? Jde častěji o majetkovou či nemajetkovou újmu?
Zastoupeno je obojí. Velmi často řešíme újmu na zdraví, kde existují dva nemajetkové nároky - bolestné a ztížení společenského uplatnění. Podle nového občanského zákoníku k nim přibyla ještě další nemajetková újma - taková, která nebolí ani nezanechává trvalé následky. Obvykle jde o dopravní nehody a medicínské spory. Pracovní úrazy jako další velkou oblast újmy na zdraví řeší specializovaný senát Nejvyššího soudu zaměřený na pracovní právo. Řešíme ale samozřejmě i spory o náhradu škody na majetku, například i otázky týkající se náhrady ušlého zisku či zbytečně vynaložených nákladů. Je to velmi pestrá a široká agenda a občas se objeví i trochu kuriózní případy. Nedávno jsme rozhodovali kauzu, kde vlastník zahrady neohlídal oheň, který ve větrném a suchém počasí zapálil sousední restauraci. Člověk někdy žasne, co všechno se může stát. (úsměv)

* LN Ale asi nejcitlivější je oblast újmy na zdraví?
Jistě, obzvláště medicínské spory jsou složité. Tam totiž žaluje pacient nemocnici nebo lékaře, který se mu snažil pomoci. Situace je složitá v tom, že jde o poškozené zdraví a zničené životy. Obě strany navíc spor pociťují jako křivdu. Pacient má těžké postavení z pohledu dokazování. Protože když se něco špatného přihodí v nemocnici, lidé obvykle nezačnou okamžitě shromažďovat důkazy. V následném sporu se však mohou dostat do důkazní nouze, může chybět zdravotnická dokumentace, i lidská paměť selhává. A ani lékaři a nemocnice to nemají jednoduché, protože jen málokdy se stane, že někdo flagrantně poruší své povinnosti a že je jednoznačné, kde se stala chyba. Dříve navíc existovala velmi přísná objektivní odpovědnost poskytovatele služby za škodu, která vznikla v důsledku okolností, které mají původ v povaze použité věci. Taková věc vůbec nemusela být vadná či špatně použitá. Například lékaři správně aplikovali určitý lék, který ale měl vedlejší účinky. I za to mohli být zdravotníci odpovědní, přestože nic neporušili.

* LN Jak je to s touto přísnou odpovědností nově?
Nově se odpovídá jen za újmu způsobenou vadnou věcí. Také se odpovídá za újmu, kterou způsobila věc sama od sebe. Pokud ale provozovatel prokáže, že nezanedbal dohled, odpovědnosti se zbavuje. Nová úprava tedy není tak přísná. Což může zase být v neprospěch pacientů.

* LN Jakou roli ve sporech o náhradu újmy hrají znalci?
Do značné míry rozhodující. Zvláště u medicínských sporů soudce nemůže - a to ani kdyby byl vystudovaný lékař - jen tak sám posoudit, zda daný postup byl lege artis. K tomuto právnímu závěru potřebuje odborný názor znalce z příslušného odvětví medicíny. I u posouzení příčinné souvislosti hraje názor znalce klíčovou roli.

* LN Posuzuje znalec i vzniklou újmu?
Doposud to tak bylo. Takzvanou bodovou vyhlášku „uměla“ drtivá většina lékařů. Byla založena na diagnózách, podle nichž lékař stanovil bodové ohodnocení bolesti i ztížení společenského uplatnění. V jednodušších věcech to mohl udělat i ošetřující lékař. Nově to ale bude fungovat jinak, protože vyhláška byla zrušena. Nyní máme vypracovanou metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je postavena na trochu jiné filozofii.

* LN V čem je největší rozdíl? Že újmu nebude posuzovat znalec, nýbrž soud?
Podle zákona víceméně ano. Ale nezávazná metodika, vytvořená ve spolupráci právníků a lékařů, kterou zaštítil Nejvyšší soud, do toho medicínu trochu „vtahuje“ nazpět. Jde o újmu na zdraví, a proto je třeba mít medicínsky podložený pohled na to, co člověku je. Bylo k tomu zřízeno nové znalecké odvětví v rámci oboru medicína a postupně se školí znalci a lékaři, kteří umí podle nového systému hodnotit. Metodika je plastičtější a životnější než bodová vyhláška a měla by soudcům poskytnout lepší obraz o stavu poškozeného.

* LN Co způsobilo odstranění bodové vyhlášky?
Ona byla z různých důvodů kritizována, třeba že výše náhrad je příliš nízká nebo že jde o nepřípustný zásah výkonné moci do rozhodování moci soudní. Ona v základních hodnotách opravdu vůbec nebyla štědrá, ale soud mohl na základě své úvahy náhradu zvýšit o určitý násobek, díky čemuž nebyly výjimkou ani milionové náhrady. Na tuto velmi exaktní vyhlášku jsme byli zvyklí, ale nová právní úprava ji zrušila a v zákoně tuto problematiku nijak neupravila. Byl to krok do prázdna, jakési podražení židle a zbavení se i minimálních jistot. Pokud bychom metodiku nevytvořili, nastal by bezbřehý chaos a naprostá právní nejistota.

* LN Občanský zákoník jen říká, že se má újma nahrazovat dle „pravidel slušnosti“...
...a mohli bychom diskutovat, zda je slušné dát za amputovanou ruku v zápěstí sto tisíc nebo šest milionů. A to by před soudy nepochybně nastalo! Navíc nikdo by bez rozhodnutí soudu ani netušil, jaká náhrada mu náleží. Sám nevím, jak bych bez lékařsky podložené pomůcky mezi těmito částkami hledal právě tu, která odpovídá principu slušnosti...

* LN Je metodika, i když je nezávazná, „bodovou vyhláškou bez bodové vyhlášky"?
Pokud jde o bolestné, tak vlastně ano. Je podobně vystavěna, vychází z mezinárodní klasifikace nemocí. Hodnota bodu je navázána na průměrnou mzdu, nyní činí asi 256 korun, což je skoro dvakrát více než byla hodnota bodu dle vyhlášky. Je to ale trochu polovičaté řešení, nejsem s ním úplně spokojen.

* LN Jak řeší metodika ztížení společenského uplatnění?
Přichází s úplně jinou filozofií. Přestože vyhláška nebyla „ceníkem orgánů“, jak se někdy říká, zde metodika pracuje úplně jinak. Nejde o popis poškození hlavy, ruky a podobně, nýbrž o posouzení různých činností a míry schopnosti jejich zvládnutí poškozeným. Od základních životních funkcí jako vnímání podnětů a schopnost komunikace přes pohybové - chůze, péče o sebe, řízení vozidla či schopnost se umýt - až po „nadstavbové“ otázky jako schopnost pracovat nebo studovat. Hodnotí se každá položka od nuly do sta procent - jako míra vyřazení člověka oproti předchozímu stavu. Soudce díky tomu dostane komplexnější obrázek o tom, co poškozenému je.

* LN Můžete to uvést na konkrétním příkladu?
Metodou vážených průměrů vznikne výsledné procento vyřazení ze společenského života. Třeba amputovaný palec vychází někde kolem tří procent, amputovaná končetina kolem 20 procent, kvadruplegici budou přes 50 procent a viděl jsem i posudek na apalický syndrom, kde to vyřazení je téměř kompletní, bylo tam 99 procent. Každého poškozeného je tímto způsobem možné srovnat s ostatními. Pak se k tomu přiřadí částka, která je i v základní sazbě poměrně velkorysá, doporučujeme vyjít z částky kolem 10 milionů korun v případě stoprocentního vyřazení poškozeného ze všech sfér života. Soud má navíc prostor pro uvážení a má možnost takto vypočtenou náhradu modifikovat -zohlednit věk, zapojení do společnosti nebo nemožnost vykonávání oblíbených činností, případně další okolnosti.
***
Petr Vojtek (48)
* Soudce Nejvyššího soudu ČR.
* Od roku 1998 pracuje na Nejvyšším soudu a spolu s Martou Škárovou a Robertem Waltrem je členem senátu 25 Cdo, specializovaného na náhradu škody a nemajetkové újmy.
* O tématu rovněž publikuje a přednáší, je spoluautorem metodiky k § 2958 občanského zákoníku.
* V roce 2014 získal ocenění právník roku pro obor občanského práva.
* Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi