Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Zeman složil levicovější a akademický soud

21.12.2015, Lidové noviny, str. 15, lek

Byť je prezident Miloš Zeman za řadu svých kroků a výroků kritizován, výměna celého Ústavního soudu se mu povedla. Třetí plénum je správně namixované, myslí si největší část právníků v pravidelné anketě LN.

Hlavním úkolem Ústavního soudu je ochrana české ústavnosti, což klade daleko větší nároky na jeho soudce. „Měl by být složen z největších právních kapacit v zemi, které jsou obecně známy a uznávány a svou úroveň prokázaly prací, nikoli z advokátních koncipientů či poslanců. Čím hůř bude složen, tím nižší bude mít autoritu,“ říká jeden z respondentů ankety, jež redakce jako vždy ponechává v anonymitě. „Nově ustavení soudci jsou ve svých oborech respektované a vyzrálé osobnosti. Je to vhodné propojení vědecké sféry s praktickým právním životem, ústavních odborníků se znalci jiných právních oborů v rozumném věkovém zastoupením,“ chválí jeden z respondentů. „Je otázka, zda hledáme nejlepší lidi nebo se spokojujeme s tím, že nejsou hrozní. Asi je to druhá cesta, hrozný – tedy nekompetentní, hloupý nebo očividný gauner – není nikdo,“ odpovídá další právník.

Levicovější soud
Někteří respondenti kritizovali velkou převahu akademiků a kariérních soudců mezi novými soudci: „Nemůžeme se pak divit, že budeme konfrontováni s akademickým a soudcovským pojetím ústavnosti.“
Hlavně ubylo „čistokrevných“ advokátů. „To přitom obvykle bývají lidé s liberálním smýšlením. Myslím si, že třetí plénum Ústavního soudu se bude profilovat jako těleso chránící sociální práva, životní prostředí, menšiny či rodinná práva a naopak bude omezovat klasické liberální hodnoty, jako jsou svoboda jednotlivce, právo na ochranu jeho soukromí a právo vlastnit majetek. Celkově povede rozhodovací činnost soudu k posílení státu a jeho složek a k omezení práv a svobod občana,“ obává se jeden respondent.
Někteří respondenti také nepovažují za šťastnou roli předsedy soudu Pavla Rychetského ve výběru nových soudců. Jeho politické názory a souznění s prezidentem Zemanem může způsobit větší „levicovost“ soudu: „Lze očekávat, že rozhodovací praxe bude názorově inklinovat k většímu paternalismu státu ve všech možných podobách než k podpoře individualismu a podobných hodnot.“ Několik právníků také zmínilo nepoměr žena mužů, který se proti dřívějšímu složení soudu ještě zvětšil – v plénu dnes zasedají jen dvě soudkyně. „Nejde ale o zásadní problém, protože pohlaví soudce nemá samo o sobě přímý vliv na rozhodování,“ zní jeden hlas.

Hvězdy z brněnské fakulty
„Třetí plénum je složeno, stejně jako ta předchozí, z více i méně excelentních soudců. Jsou tam výrazné osobnosti i šedé myši,“ říká jeden z respondentů. Z jednotlivých soudců byli často vyzdvihováni Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček, kteří oba dříve působili na Nejvyššímsprávnímsoudu a brněnské právnické fakultě. „Není vůbec špatně, že jeden z nich reprezentuje konzervativnější lidovecký střed a druhý postmoderní radikální hodnotový liberalismus se silnými sociálními akcenty,“ dodává jeden z právníků.
Naděje jsou vkládány i do Jaromíra Jirsy, dlouholetého justičního funkcionáře, známého ostrými názory na některé otázky: „Je to člověk nebojácný, má cit pro klasická základní práva a nedůvěru k moderním trendům jako multikulturalismus a skupinová práva.“
Jiní soudci naopak budí rozpaky, za nevýrazné jsou považováni Milada Tomková a Vladimír Sládeček. Některým soudcům je vyčítáno působení za komunismu – Jaroslav Fenyk pracoval jako vojenský prokurátor a profesoři Josef Fiala a Jan Filip své akademické kariéry začali za normalizace.
Zdaleka největší kritiku ovšem vzbuzuje třiačtyřicetiletý Radovan Suchánek, jehož kariéra byla kromě pražské právnické fakulty spojena s ČSSD, za kterou v roce 2010 dokonce kandidoval do parlamentu. Jeden z respondentů se podivuje nad tím, že byl v době jmenování pouhým advokátním koncipientem: „Je naprosto nepochopitelné, jak se mezi ústavními soudci mohl ocitnout člověk bez profesních zkoušek, tedy někdo, kdo by se nemohl stát ani soudcem okresního soudu.“ Ale našly se i smířlivější komentáře: „Dojem, že se stal soudcemza stranické zásluhy, může vyvážit pracovitostí a kvalitou rozhodnutí.“
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi