Co přinesl rok 2015 v tuzemské justici
20.12.2015, ČT 24, 22:32
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Začíná poslední vydání Týdne v justici v roce 2015, a to je dobrý důvod ohlédnout se zpět. Co letošní rok přinesl tuzemské justici? Rozebereme se zástupci soudců, státních zástupců i advokátů. Přeju dobrý večer.
A začněme soudci. Velkým tématem letošního roku bylo opět zřízení Nejvyšší rady soudnictví a znovu zůstalo pouze u slov.
Mirek MAZAČ, redaktor
--------------------
Zabránit ovlivňování justice. To je hlavní cíl snahy o vytvoření soudcovské samosprávy. Zřízení orgánu zastupujícího justici je zahrnuto v koaliční smlouvě současné vlády. Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala je silné postavení výkonné moci vůči moci soudní v Česku dáno do značné míry historickým vývojem a bývá někdy vnímáno jako nechtěné dědictví komunistického režimu. Soudci chtějí radě přiznat rozsáhlé pravomoci, které by částečně převzala od ministerstva spravedlnosti. Rada by tak mohla rozhodovat třeba o umístění soudců a jmenování funkcionářů vrchních, krajských a okresních soudů a komentovat připravované zákony. Zatímco ještě na začátku letošního roku vše nasvědčovalo tomu, že soudcovská rada konečně začne fungovat, po nástupu ministra Pelikána se její vznik znovu odkládá.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová, přeju dobrý večer.
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je v závěru roku 2015 Nejvyšší rada soudnictví opět v nedohlednu?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Zatím to vypadá, že ano. Ale samozřejmě musíme doufat, že nejméně diskuse o zřízení tohoto orgánu budou pokračovat. My jsme přesvědčeni, že musí pokračovat, protože ukazuje se čím dál tím více, že tak jak je u nás upraven model státní správy soudů, to znamená, ministerstvu spravedlnosti jako ústřednímu orgánu státní správy soudnictví jsou svěřeny různé kompetence, tak ministerstvo spravedlnosti některé tyto pravomoci vykonává relativně dobře a některé špatně, nebo vůbec. To znamená, je naprosto logické vzít ty pravomoci, u kterých se ukázalo, že je ne ten, který konkrétní ministr spravedlnosti nedělá dobře, ale ten systém výkonné moci znemožňuje, aby ty koncepční dlouhodobé otázky byly tímto způsobem upraveny.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A co je v tuto chvíli ta hlavní překážka? Je to osobní nechuť konkrétního ministra spravedlnosti, tedy Roberta Pelikána ke zřízení té rady, nebo to je obecně obava exekutivy z vyšší samosprávy justice?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Tak obecnou obavu exekutivy tu lze jenom tak cítit a nelze říci, že by v současné době bylo možno sledovat nechuť, jak již bylo zmíněno. Otázka vzniku Nejvyšší rady soudnictví je v koaliční smlouvě. A už i to je velký pokrok. Ale konkrétně teď ty práce skutečně zastavil současný ministr spravedlnosti. A to je škoda, to je velká škoda, protože i tak práce na této otázce budou trvat dlouho, aby vznikl orgán skutečně, který by ty problémy vyřešil, tak je třeba dlouhé doby. A každý měsíc je i společnost pocítí, že je to škoda, a bude...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dobře, Robert Pelikán konkrétně říká. V Evropě není přínosnost už existujících rad jednoznačná. Máte protiargumenty?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Samozřejmě že máme a chceme je s ministrem spravedlnosti diskutovat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Které?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
My považujeme toto prohlášení za zavádějící, protože samozřejmě jsou některé státy, kde ty Nejvyšší rady soudnictví nebo orgány tohoto typu mají určité problémy, někdy byly zneužity. V různých státech se ukázaly různé problémy. Ale v mnoha státech fungují dobře a je naprosto ojedinělé v Evropě, že tam takový orgán pro soudnictví není. To znamená, každá, v každé oblasti najdete problémy. Ale my máme možnost se z nich poučit a máme možnost pro Českou republiku konstruovat ten orgán tak, aby fungoval co nejlépe.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Rozumím. Pocítil-li by to pouze soudci tedy to zřízení Nejvyšší rady soudnictví, anebo i obyčejný člověk, který přijde na soud se svojí záležitostí?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Zejména účastníci řízení. Ono se to skutečně těžce vysvětluje. Ale pocítili by to zejména účastníci řízení. Soudci jsou, mají stále stejnou práci a jsou stále stejně placeni. Ale tady se skutečně jedná o to, že soudy neposkytují účastníkům řízení takové služby, takovou ochranu práv, jakou by mohly právě proto, že je špatně organizované, špatně řízené. To znamená to, aby se tyto problémy vyřešily, tak to pocítí a potřebují to cítit zejména účastníci řízení.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ministr spravedlnosti teď chystá Bílou knihu justice, která by pojmenovala problémy a bolesti stávající justice. Už jste ten text viděla?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Pan ministr nás seznámil s částí tohoto textu, s takzvanou první částí, která se týká výběru soudců a kariérního řádu. Ale je, je předčasné se vyjadřovat k obsahu, ale já, já tuto Bílou knihu vnímám jako shromáždění informací pro ministra spravedlnosti a jeho tým, aby mohl s námi s představiteli soudnictví vést dialog.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Skutečně je to tak, že existuje dohoda, že nejdřív ministerstvo vypracuje Bílou knihu a teprve posléze se k ní budou vyjadřovat zástupci soudcovského stavu?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Tak toto je ministerstvem spravedlnosti nám předneseno a prezentováno. A my nemůžeme...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Byla to dohoda s vámi? Měla být podle Roberta Pelikána.
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
To není žádná dohoda. Ministerstvo spravedlnosti odmítlo s námi pokračovat v diskusi o tom, jakým způsobem by mohl vypadat orgán typu Nejvyšší rady soudnictví s tím, že si potřebuje shromáždit materiály, informace, o nichž my jsme informovali pana ministra, že my je k dispozici máme, že mu je můžeme předat, jsme ochotni o tom diskutovat, ale on si chtěl možná i z pochopitelných důvodů zajistit vlastní názor, vlastní zdroje, a nám nezbývá, než trpělivě čekat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Je to tak správně? Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, k tomu řekl třeba, "trochu mě mrazí z toho, že někdo, kdo neměl s justicí před rokem vůbec nic společného, má takové sebevědomí, že dokáže popsat problémy soudnictví, a dokonce bude mít recepty na řešení bez toho, že by o tom s justicí mluvil."
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
To, co není správně, je zejména to, že ministři spravedlnosti odmítají převzít výsledky činnosti a informace svých předchůdců. To není správně. To znamená, i pan ministr Pelikán odmítl převzít rozdělané projekty předchozí ministryní Válkovou, přestože byl jejím náměstkem. A takovýto postup znemožňuje řešit jakoukoli koncepční otázku. A bohužel takto, takto nepostupuje pouze pan ministr Pelikán, postupují tak v poslední době všichni. A z toho se znovu vracíme k tomu, z toho vzniká ta naše naprostá jistota, že v rámci výkonné moci koncepční otázky soudnictví nelze vyřešit.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Otázka soudcovských platů, to bylo velmi aktuální v letošním roce. Musí se ministerstvo spravedlnosti obávat v tom příštím roce, že pokud prohraje spory s konkrétními soudci, kteří nepřistoupili na dohodu, tak bude muset doplácet ve velkém?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Jistě se není čeho obávat, protože těch, počet těch žalob, které nebyly staženy těch platových, je velmi malý, velice malý. To je v řádu jednotek. A v současné době se čeká na rozhodnutí Ústavního soudu o této otázce, ale v každém případě není se rozhodně čeho obávat v této oblasti.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Není to tolik soudců, aby to případně výrazně zatížilo státní rozpočet?
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Vůbec ho to nezatíží. Ale já se domnívám, že k tomu, že k tomu vyplacení nedojde, a to rozhodně není možno považovat za problém v současné době.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Daniela Zemanová. Děkuju vám, hezký večer.
Daniela ZEMANOVÁ, prezidentka Soudcovské unie
--------------------
Také děkuji, na shledanou.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A další velké téma letošního roku. Nový zákon o státním zastupitelství. O větší nezávislosti státních zástupců a lepšímu potírání korupce se mluví už roky. Letošek přinesl hned několik verzí nového zákona. Ani jedna ale zatím nedorazila ke schválení vládě, natož do parlamentu.
Mirek MAZAČ, redaktor
--------------------
Zkvalitnění boje s nejzávažnější ekonomickou kriminalitou a korupcí, posílení nezávislosti i odpovědnosti státních zástupců a zajištění transparentnosti soustavy státních zastupitelství, to měl přinést zákon o státním zastupitelství. Novou normu se snažilo prosadit několik ministrů. První návrh vznikl v součinnosti s žalobci. Z projednávání ve sněmovně jej však stáhla k dopracování bývalá ministryně Marie Benešová. Za její nástupkyně Heleny Válkové úřad vypracoval návrh, jenž se od původního výrazně odklonil a vyvolal kritiku, že se žalobce dostává do područí politiků. Ministr Robert Pelikán nakonec ustoupil a zákon nechal předělat. Minulý týden ale došlo k dalšímu odložení. Legislativní rada vlády přerušila projednávání zákona a vrátila jej k dopracování. Pelikán chce Legislativní radě vlády zákon znovu předložit po novém roce. V platnost by měl vstoupit v roce 2017.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Zdeněk Matula je prezident Unie státních zástupců. I vám hezký večer.
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Prosazuje ministerstvo spravedlnosti nový zákon o státním zastupitelství dostatečně razantně?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Tak to je spíš otázka na ministerstvo spravedlnosti a vůbec na celý ten, celý ten zákonodárný proces, protože z našeho pohledu ten návrh, ten úplně poslední, který aktuálně je nebo tedy aspoň před týdnem ještě byl v Legislativní radě vlády, je návrh, který Unie státních zástupců podporuje, považuje jej za správný a má za to, že pakliže bude přijat, tak přinese zefektivnění činnosti státního zastupitelství a výrazným způsobem napomůže i boji proti korupci a závažné hospodářské kriminalitě.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A právě proto jsem se ptal, jaký z toho máte pocit, pokud je to dobrá varianta. Prosazuje ji ministerstvo dostatečně rázně?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Já věřím, že pakliže tento návrh předložilo samo ministerstvo a s tímto návrhem se pan ministr ztotožnil, mám tedy za to a věřím, že pan ministr dělá vše pro to, aby tento návrh i v souladu s programovým prohlášením vlády dal do parlamentu co nejdříve a tam ho samozřejmě obhajoval takovým způsobem, aby byl přijat v té podobě, v které dnes se tedy nachází.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Proč je nutné zřídit ten takzvaný protikorupční speciál?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Výhoda toho protikorupčního speciálu obecně spočívá v tom, že je trendem poslední doby boje proti závažné a organizované kriminalitě specializace státních zástupců. Tento trend není jenom v České republice, ten je samozřejmě i jinde v Evropě, i jinde v Evropě vidíme, že fungují tyto specializovaná státní zastupitelství ať už, ať už v Rumunsku, v Norsku, či v jiných státech, a jde tam také o to takzvané analytické zázemí, protože když se dnes podíváme na to, jaké zázemí mají státní zástupci, kteří bojují s tou nejzávažnější hospodářskou trestnou činností, tak tento stav je trvale neudržitelný. My zkrátka potřebujeme auditory, my potřebujeme znalce na daňové právo, na daňové oblasti, účetní, kteří nám pomohou právě v těchto nejzávažnějších kauzách. A toto analytické zázemí nám dnes chybí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
No, a co negativa, o kterých mluví kupříkladu stanovisko Nejvyššího soudu, tedy ta koncentrace na jednom místě, že bude nahrávat naopak paradoxně korupci, že bude možná jednodušší ovlivnit konkrétní případy?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
To se v žádném případě nedomnívám, protože si musíme uvědomit ještě jednu věc. Tady se diskutuje například o tom, jestli onen speciál bude mít nad sebou dohled, nebo nebude mít nad sebou dohled, jestli ti žalobci budou kontrolovaní, nebo nebudou kontrolovaní. Já chci zdůraznit jednu věc. Poslední slovo a tu finální kontrolu zákonnosti postupu policie či státních zástupců v dané konkrétní kauze má vždycky soud. A vždycky to bude soud, který bude rozhodovat o tom, jestli to řízení bylo vedeno zákonně, řádně, a jestli náležitě prokázalo vinu tomu, tomu kterému pachateli. To znamená, že těm námitkám úplně nerozumím. A mám za to, že ty mechanismy v podobě soudní kontroly jsou dostatečně silné.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ono to koneckonců souvisí i s námitkami, které často slýcháme od politiků, ale taky třeba od advokátů, a sice že v České republice mají státní zástupci příliš velkou moc, že na to ukazují kauzy typu Nečasová nebo Vidkun a tak dále a tak dále. Co říkáte na to, že jsme prokurátorská republika?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
S tímto termínem zásadně nesouhlasím, a to skutečně zásadně, protože postavení a pravomoci státních zástupců v České republice se nijak neliší od postavení státních zástupců jinde v Evropě. Já už jsem jmenoval i státy nebo mohu jmenovat i státy, kde dokonce to postavení je ještě silnější, ať už je to Francie, Itálie či Rumunsko. To znamená, že takovéto, takovéto nálepky o prokurátorské republice jsou pouze strašením veřejnosti a nemají rozhodně žádnou oporu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A kde vidíte příčinu těch nálepek? Je to to, že si veřejnost nezvykla na to, že státní zástupci jednají tak, jak mají?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Takto. Já se totiž nedomnívám, že tu nálepku o prokurátorské republice dávají, dává veřejnost. Já to spíše slýchám z řad ať už politiků, nebo, nebo jednotlivců, ale nikoliv veřejnosti jako takové. A ty důvody můžou být, můžou být různé. Nebo asi tím hlavním důvodem bude jakási emancipace justice, k níž v posledních letech došlo, kdy se orgány činné v trestním řízení nebojí sáhnout i do vyšších pater a kdy se nebojí tedy otevřít i kauzy, které předtím spíše tedy končívaly takzvaně pod kobercem.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A jak velký problém je ale chabý výsledek mediálně sledovaných kauz, které často odstartoval třeba ostentativní zásah policie? Konkrétně kauza Nečasová. Tento rok jsme byli svědky výsledku v kauze Vojenského zpravodajství a byl pro státní zastupitelství poměrně tristní. Je to velké riziko?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Takto. Skutečně veřejnost vždycky bude poměřovat kvalitu a výsledky orgánů činných v trestním řízení tím, jakým způsobem uspějí se svými kauzami, kauzami u soudu. To je nezpochybnitelné. A já musím říci jednu věc. Vy jste narážel na nějaký ostentativní, ostentativní prohlídky nebo ostentativní zátah na Úřadu vlády. Já se nedomnívám, že by výkon pravomoci měl nějakým způsobem narušit důvěru veřejnosti. Tam spíš možným problémem je, pakliže státní zástupci v rámci různých mediálních prohlášení vzbudí ve veřejnosti příliš velké, příliš velká očekávání. A potom musí samozřejmě počítat i s tím, že tato očekávání musí nějakým způsobem naplnit. Pakliže...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A to se stalo? To byla chyba Iva Ištvana?
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Já bych nemluvil o chybě, protože přece jenom ty kauzy ještě nejsou dotažené do úplného konce. Ještě neznáme žádné pravomocné rozhodnutí. Ale obecně říkám, že je na zvážení každého státního zástupce, aby vážil, co do médií čili prostřednictvím médií veřejnosti sděluje, a aby byl připraven i na to, že veřejnost s tím jeho prohlášením bude spojovat nějaké výsledky a nějaká očekávání. Na druhou stranu musím zdůraznit, že v poslední době vidíme velký nárůst komunikace státních zástupců s veřejností, a to je jenom dobře, protože jiným způsobem než, než komunikací s veřejností se ta veřejnost nemá možnost o fungování a činnosti státního zastupitelství dozvědět. A je dokonce povinností státních zástupců podle trestního řádu tedy s médii komunikovat. Takže...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Koneckonců jste toho příkladem. Děkuju, přeju hezký večer.
Zdeněk MATULA, prezident Unie státních zástupců
--------------------
Dobře. Děkuju vám také a na shledanou.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Schengenský systém, jeden ze základních pilířů Evropské unie, prošel v letošním roce zatěžkávací zkouškou. Ta ukázala, že není připraven na krize. Tisíce uprchlíků donutily státy porušovat pravidla volného cestování. Zaváděly se znovu hraniční kontroly a stavěly se ploty. Zabránit úplnému rozpadu Schengenu by podle politiků měla společná ochrana vnějších hranic Unie.
Dušan HRABÁLEK, Mendelova univerzita
--------------------
To je otázka, jestli tohle je vůbec průchodné, jo, jestli členské státy na skutečnou pohraniční stráž, a teď bychom se bavili skutečně o tisících pohraničníků na evropských hranicích, tak jestli jsou připraveny, připraveny kývnout, jo, takže tohle je ta první věc, jestli, jestli je to průchodné. Určitě je potřeba posílit ochranu těch evropských hranic v těch místech, kde nejvíc, nejvíc selhávají. To by bylo typicky Řecko. Ale ta odpověď je, prostě musí být evropská. Do Řecka v minulosti přiteklo poměrně dost peněz a když se dneska podíváme, co, co se za to postavilo, jaké kapacity se vybudovaly, tak to je úplně neadekvátní tomu, jaký objem finančních prostředků to byl, jo. Takže kontrolovaně prostě se soustředit na ty, na ty nejproblematičtější oblasti.
redaktor
--------------------
Jaká je podle vás budoucnost Schengenu? Přežije Schengen příští rok?
Dušan HRABÁLEK, Mendelova univerzita
--------------------
Můj osobní názor je, že pokud nedojde k reálným krokům řešení té krize, tak by ji přežít, přežít nemusel. Dneska máte už spoustu evropských i národních politiků, které říkají, že Schengen je ve velkém ohrožení. Pokud by Schengen padnul, pokud by se rozpadnul, už jsme tady měli i, i návrh na takzvaný mini-Schengen od Jeroena Dijsselbloema, což je šéf euroskupiny, pokud by došlo k rekonstrukci Schengenu, tak by to byla obrovská rána vlastně pro celý ten evropský integrační proces, jo. Tohle, tohle je jedna z věcí, které stojí v srdci toho integračního procesu, která se vás jako běžného člověka dotýká, dotýká nejvíc, protože můžete cestovat po Evropě bez, bez hraničních kontrol. Můžete se cítit jako Evropan. A v okamžiku, kdy ty hranice tady, tady zpátky budou, tak by to mělo vliv na evropskou, tak na tu evropskou identitu jednak i na vztahy prostě mezi, mezi jednotlivými těmi státy. Bylo by to velmi problematické z hlediska další evropské integrace.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A co rok 2015 přinesl z pohledu advokátů? Rozebereme právě teď.
Mirek MAZAČ, redaktor
--------------------
Česká advokátní komora stále více kritizuje zásahy do trestního řízení. Nelíbí se jí například novela trestního řádu. Ta podle obhájců porušuje rovnost stran a je v rozporu s ústavou. Komora uvádí jako problematickou část například možnost zadržet na 48 hodin ty, kdo se vyhýbají či maří úkony trestního řízení nebo soudu. Advokátní komora rovněž nesouhlasí s udělováním pořádkové pokuty za urážlivé chování. To se týká i samotných advokátů, které dosud trestala sama komora jako stavovská organizace. Podle komory tím dochází k likvidaci jedné z bariér nezávislosti advokáta jako obhájce.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A předseda Advokátní komory Martin Vychopeň. I vám dobrý večer.
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Od advokátů je v poslední době často slyšet, že dochází ke zmenšování práv obviněných. V jakých případech konkrétně?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Jde o případy nebo jde o poslední návrhy novel trestního řádu, které pocházejí zejména z dílny ministerstva spravedlnosti. Jde o to, že se orgány nebo respektive ministerstvo spravedlnosti snaží zasáhnout do stávajícího procesu způsobem, který my hodnotíme jako zásah do základních práv obviněných v průběhu trestního řízení.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jaká je motivace, tedy motivace pro ministerstvo spravedlnosti? Jak si to zdůvodňujete?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Já si nedovedu vysvětlit, jaká je motivace. Vždycky platí, že v případě, pokud se poruší zásady spravedlivého procesu nebo respektive pokud spravedlivý proces vypadá, že nedosahuje kýžených výsledků, tak politická moc se vztahuje k tomu, že se pokouší do toho fér procesu, který je nezbytnou, nezbytným předpokladem nalézání práva, trestního práva hmotného, nezbytným předpokladem pro to, abychom mohli spravedlivě rozhodovat o vině a trestu, tak se samozřejmě snaží politickým způsobem mocensky do toho procesu zasáhnout, aby jaksi vytvořila výhodu jedné či druhé straně, v tomto případě orgánům činným v trestním řízení.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Mimochodem. Kauza Rath, respektive obstrukce, které jsme sledovali v tomto případě, vedly k návrhu, že by v trestním řádu mělo být ustanovení, které by zajišťovalo, řekněme, rozsudek v přiměřeném čase. Dovedete si to představit? Co by to znamenalo?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Já si dovedu představit, že to je zásah do ústavních práv a svobod a že to je zásah do ústavního práva spravedlivého procesu. Tady se na základě jedné obstrukce v jednom případě a ještě ta obstru... a ještě tu obstrukci, musím říct, velmi brilantně vyřešil rozhodující soudce, se začalo usuzovat na potřebu takovýchto úprav a ta potřeba tady evidentně není, protože těch soudních sporů nebo soudních řízeních trestních v průběhu roku proběhne, nevím, 300 - 400 tisíc, nemám k dispozici přesné informace, ale na základě jednoho excesu měnit stávající normu, která je vyhovující, považuju za opravdu nesmyslné.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, ovšem byla to exponovaná kauza. Nemůže sloužit jako příklad pro další podobné průtahy v dalších případech?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Já nemám informace, že by se podobné námitky používaly po té kauze Rath, jak jste ji označil, v jiných případech. Námitky podujatosti, výměny obhájců jsou poměrně na běžném pořádku, je to součást trestního řízení. A já nevidím vůbec žádný důvod, proč by se stávající úprava měla měnit. Od toho je v soudní síni soudce, který ten proces vede, který rozhoduje. A říkám, stejně jako v kauze Rath, tak i v ostatních věcech si s tím soudci umí poradit a trestní řád k tomu dává prostor a právní úpravu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
V letošním roce vznikla Unie obhájců, která sdružuje mimo jiné renomované mediálně známé advokáty. Není možné to vnímat jako oslabení advokátní komory?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Ne, já to tak nevnímám. Mimo zájem veřejnosti jsou třeba spolky advokátů, které se zabývají problematikou náhrady škody, rodinným právem, která, což je spolek, který funguje napříč justicí. A neznamená to ani oslabení soudců, ani oslabení státních zástupců či advokacie. Je to výraz toho, že se profesní skupina nebo skupina advokátů, kteří se zabývají výlučně nebo převážně jedním typem druhem práva, považuji za nutné se sdružovat a vyjadřovat se k záležitostem, dejme tomu i v konkrétních případech, což České advokátní komoře jako samosprávnému a správnímu orgánu zřízenému zákonem vůbec nepřísluší. Takže já to nevidím...
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ano, tím společným jmenovatelem byly postupy státních zástupců v právě exponovaných kauzách? Neberete to jako výraz určité nedůvěry, jak advokátní komora postupuje a vystupuje směrem ke státním zástupcům?
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Advokátní komora nemůže vystupovat ve směru k jednotlivým státním zástupcům v individuálních kauzách.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Nemyslím v individuálních kauzách. Myslím obecně, protože jsme svědky emancipace státních zastupitelství, tak zda to neberete jako výraz nedůvěry, jak se k tomu stavíte, že k tomu nevydáváte dostatečné množství stanoviska, třeba.
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Stanoviska k tomu, co zasahovalo advokacii jako celek, jsme vydávali. Pokud jde o obecný postup státních zastupitelství, tak nevím, k jakému obecnému postupu státního zastupitelství by se měla advokátní komora vyjadřovat. Pokud státní zástupce v té či oné kauze se rozhodne uspořádat tiskovou konferenci nebo se rozhodne veřejně či mediálně či jinak prezentovat v konkrétní kauze svůj postup a svoje rozhodnutí, tak je to, tak to není nic proti ničemu. Zákon mu to umožňuje. A advokátní komoře se z hlediska obecného nepřísluší k tomu nijak vyjadřovat. To je záležitost skutečně zřejmě úzké skupiny lidí, kteří ať už hájí v té dotyčné, v tom dotyčném případě nebo se, nebo řeší pochybení té či oné strany v daném konkrétním procesu. Ale to advokátní komora, to není jejím úkolem ani to dělat nemůže.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Říká předseda advokátní komory Martin Vychopeň. Děkuju, přeju hezký večer.
Martin VYCHOPEŇ, předseda, Česká advokátní komora
--------------------
Hezký večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A to už byla tečka za Týdnem v justici. Těšíme se na vás v roce 2016. Hezké Vánoce.
