Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

O mediální tváři práva

3.6.2016, epravo.cz, Martin Maisner

Žijeme v době, kdy si obrázek o světě kolem nás utváříme podle toho, co vidíme v médiích, respektive co nám média selektivně předloží. Jaká je mediální tvář práva, právníků, advokátů či soudců v České republice?

Právo respektive zákony jsou podle médií nedokonalé, nový občanský zákoník nepovedený, případné nahlédnutí do jejich tvorby přímým přenosem z parlamentu deprimující, vymahatelnost práva je podle většiny politiků bídná, čím hlouběji se nacházejí v opozici, tím radikálněji to hlásají. Advokáti jsou individua bránící spravedlnosti, eventuálně perverzní zločinci vymýšlející zločinná spiknutí nebo podvodná daňová schémata - navíc za svou nečestnou práci běžně účtují milionové honoráře, zatímco nenasytní exekutoři protiprávně vymáhají z bezmocné veřejnosti absurdní částky. Soudci nesmyslně protahují spory proto, aby se poškození nedostali ke svému právu nebo proto, že byli někým uplaceni. K tomu můžeme přidat reality show, kde se veřejnost může domnívat, že vidí, jak v režii soudkyně Barbary probíhá spor u soudu (přičemž kdyby se strany o něco podobného pokusily v reálu, patrně by okamžitě nasbíraly několik mastných pokut a právní zástupci patrně stížnosti k advokátní komoře). To můžeme okořenit zpravodajstvím, které komentuje soudní případy s obdivuhodnou měrou neznalosti problematiky eventuálně nějakou zahraniční specialitkou třeba Tomem Cruisem v roli obhájce či nadějného právníka v americké firmě. Samozřejmě – média lze pochopit – příběh plný krve, bezbřehou korupci nebo zvlášť nechutný skandál lze prodat v rámci sledovanosti lépe než fakt že se něco daří, že mezi námi žijí i slušní lidé a že samo se nic neudělá.

Ve skutečnosti zákony nebudou nikdy dokonalé (nejsou již od dob Chamurappiho zákoníku), mezi politiky se všude na světě najdou lumpové, kteří jsou schopni své pozice, moci a postavení zneužít a to včetně těch nejúctyhodnějších demokracií. Česká justice si sice určitě v řadě ohledů kritiku zaslouží, mezi advokáty se (jako v každé komunitě) najdou schopní, méně schopní i všeho schopní, nicméně výlučné zaměření na negativní stránky práva a justice je trochu nešťastné.

České právo i jeho apoštolové (byť na různých stranách soudní stolice) to mají ovšem dost těžké. Soudce nemůže veřejně hovořit o tom, co je předmětem sporů, které rozhoduje a jak rozhoduje, advokát má povinnost mlčenlivosti a novináři a publicisté informují dle svého uvážení a to téměř vždy nepřesně a neúplně. Navíc veřejnost podvědomě považuje informace z médií za pravdivé.

V české kotlině totiž každý rozumí jednak politice, jednak sportu (především fotbalu a hokeji) a také právu a spravedlnosti. Proto k právníkům, politikům a sportovním trenérům obecně valné úcty nechová.

Pokud právu a právníkům nasadíme pitvornou masku místo toho, abychom si všímali, jací opravdu jsou, je otázka, co od práva a právníků můžeme čekat. Právo je jen nástroj a úspěšnost jeho vymáhání je přímo úměrná tomu, jaký k němu má veřejnost respekt. Čím je tedy horší mediální tvář práva, tím méně se jej daří prosazovat a vymáhat. A my máme na vybranou, čemu dáme přednost.

JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb,
partner
ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
 

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi