Zakáže stát příště adopci Židům a cyklistům?
18.7.2016, Lidové noviny, str. 13
Pokud může dítě adoptovat jeden registrovaný partner, proč by nemohl i celý pár?
Dětem bude v takové rodině určitě lépe než v dětském domově, zní hlas většiny oslovených právníků v pravidelné anketě LN.
Před měsícem rozhodl Ústavní soud o zrušení paragrafu, který jednotlivcům v registrovaném partnerství zakazoval osvojení dítěte. „Zrušená úprava byla zcela iracionální, svévolná a v demokratickém právním státě nepřípustná. Není totiž žádný důvod, aby homosexuálové, kteří dávají najevo větší tendenci k soužití ve stabilním svazku, měli být pro účely adopce a priori nahlíženi v horším světle,“ vysvětluje jeden z respondentů ankety, které tradičně ponecháváme v anonymitě. „Pro osvojení je třeba zohlednit nejlepší zájem dítěte, tedy možnost dítěte za účelem plného a harmonického rozvoje jeho osobnosti a schopnosti vyrůstat v rodinném prostředí a atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Proto je třeba vždy zohledňovat individuální okolnosti každého konkrétního případu. Pokud se stát rozhodl umožnit adopci i osobám mimo manželství, tak nesmí postupovat diskriminačně. To by taky mohl rozhodnout, že adoptovat si nesmí děti cyklisti, Židi a kulturisti,“ zní hlas z justice.
Soud ale nerozhodl, že by dítě mohl adoptovat celý pár registrovaných partnerů, jako mohou manželé. „Pokud ale zákon nevylučuje, aby jednotlivec osvojil dítě, pak je nelogické zakazovat osvojení dvojici registrovaných partnerů,“ říká jedna advokátka. Adodává, že jde o celkem marginální problém, protože homosexuálních párů, které by chtěly osvojit dítě, jsou ročně jen desítky či stovky. Třaskavé politické téma Návrh na uzákonění adopcí homosexuálních párů už minulý týden projednali poslanci. Debata o něm přinesla mimo jiné šokující výrok poslankyně Pavlíny Nytrové (ČSSD), že jako další krok budou homosexuálové chtít legalizaci sexu s dětmi. Konzervativní názory se samozřejmě ozývají i od právnické veřejnosti: „Když se projednával zákon o registrovaném partnerství, jeho zastánci se slovu adopce zdaleka vyhýbali. A je to tady a ptám se, kam až to má pokračovat? Bude většina stále ustupovat menšině jen proto, že ona umí víc křičet?Ať si dva lidé spolu dělají co chtějí, když se jim to tak líbí, ale ať nedeformují děti!“ Tradiční argument proti spočívá v tom, aby si dítě neosvojilo „nestandardní“ sexuální chování adoptivních rodičů. Tuto představu ale někteří právníci považují za nesmyslnou: „Respektovaný sexuolog Jaroslav Zvěřina zastává názor opřený o objektivní výzkumy, že sexuální orientace se vyvíjí již u plodu v těle matky a ovlivnit ji výchovou je nemožné.“ Mnoho respondentů navíc dodává, že ve světě zatím nevznikl jediný objektivní vědecký výzkum, který by prokázal, že pečujíli o dítě dvě osoby téhož pohlaví, má to na dítě negativní vliv.
Přesto existují obavy z toho, že dítěti vyrůstajícímu ve stejnopohlavní rodině bude nepřítomnost druhého pohlaví chybět. Tomu ale tento hlas z advokacie oponuje: „Argumentace mužskými a ženskými vzory v rodinách nefunguje. Jde hlavně o řešení otázky právního vztahu partnerů k dítěti, kde myslím taková úprava jedině posílí právní postavení dítěte tím, že zde budou dvě osoby, které se o jeho výchovu postarají, a to, i kdyby se s jednou z nich něco stalo.“ Je česká společnost připravena?
Mnoho respondentů upozornilo, že otázka adopce dětí homosexuály není primárně otázkou právní. „Je to záležitost společenského konsenzu. Je otázka, zda správnou cestou k umožnění adopcí je nějaké další budoucí průlomové rozhodnutí Ústavního soudu, které budu učiněno za nynější právní úpravy. Lepší variantou by bylo, kdyby většina česká společnost došla k názoru, že takové adopce jsou správné a toto se pak přirozenou cestou promítlo ve změně legislativní úpravy, která by prošla parlamentem,“ myslí si jeden z nich.
Otázkou ale je, zda je na takovou změnu česká společnost připravena. „Ve Francii, Velké Británii či Lucembursku se v poslední době otevřela možnost adopcí všem párům, pokud splní obecné požadavky zákona. Také v Česku dochází k významnému nárůstu tolerance homosexuálních forem soužití. Jsem tedy pro evolutivní cestu, která osvětou, osobním příkladem a zkušeností může bourat případné předsudky a ukázat další trendy vývoje,“ říká jeden z účastníků ankety.
Revoluční změny se obává například jiný advokát: „Nejde o to, že by osvojení homosexuálními páry narušilo náš společenský řád, ale může to způsobit podobnou reakci, jaká nyní probíhá v Polsku a která může narušit demokratické poměry. To je reálné riziko, proto je třeba snažit se primárně o zachování základních demokratických a právních hodnot a neklást si nereálné cíle směřující k sociální revoluci.“
Jedním z dílčích kroků na evoluční cestě může být i nedávné rozhodnutí prostějovského okresního soudu, který uznal osvojení dvou chlapců homosexuálním párem, které proběhlo podle práva amerického státuKalifornie: „Soud v podstatě umožnil, aby homosexuální pár vykonával v České republice svá práva k dětem a výslovně uvedl, že to není v rozporu s hodnotami českého právního řádu, na jejichž zachování je potřeba trvat. Pokud je tedy fakticky připuštěna možnost adopce přes jiný právní řád a český soud ji neodmítl s odkazem na výhradu veřejného pořádku, měla by být umožněna i řádnou vnitrostátní cestou.“ lek K tématu i Cortés na straně 20
Měla by být v Česku zákonemumožněna adopce dítěte párem v registrovaném partnerství?
NE
33 %
ANO
60 %
NEVÍM
7 %
Odpovídalo 92 právníků a právniček.
