Bitvy o miliony ničí vztahy s dětmi
3.10.2016, Lidové noviny, str. 14, Kristián Léko
Při rozvodech bohatých lidí vzduchem létají miliony a někdejší milenci proti sobě bojují se zarputilostí mafiánských gangů. Ještě horší než spory o majetek je ale přetahovaná o děti,
shodují se právníci. O svých šest potomků se teď přou i hollywoodští herci Brad Pitt a Angelina Jolie.
Když v září Angelina Jolie ohlásila rozvod s Bradem Pittem, rozpadl se asi nejpopulárnější pár současnosti. Byť jeho majetek časopis Forbes odhadl na půl miliardy dolarů, o něj se bitva nestrhne. Jolie s Pittem v roce 2014 uzavřeli předmanželskou smlouvu, která jeho dělení detailně řeší.
Do seznamu nejdražších rozvodů v dějinách se „Brangelina“ nezapíše. Tomu vévodí odstupné, která svým manželkám zaplatili mediální magnát Rupert Murdoch a šéf Formule 1 Bernie Ecclestone, vždy šlo o více než miliardu dolarů. Hluboko do kapsy museli sáhnout i herec Mel Gibson, basketbalista Michael Jordan nebo režisér Steven Spielberg, odstupné převyšovalo sto milionů dolarů. Vlastně jen drobné pak zaplatil Donald Trump exmanželce Ivaně – zhruba 25 milionů dolarů.
Bitva právních es
Jolie s Pittem teď bojují zejména o šest dětí, jež spolu vychovávali. Herečka je všechny požaduje do své výlučné péče, což ale podle právníků půjde před kalifornskými soudy jen obtížně. „Zdejší justice chce, aby oba rodiče byli zapojení v životech svých dětí a aby s nimi měli častý a pravidelný kontakt,“ popsala magazínu People losangeleská advokátka Atousa Saeiová. Do výlučné péče jednoho z rodičů soudy dítě svěří jen v případě závadného chování toho druhého s bezprostředním vlivem na zájmy dítěte.
A právě tím Angelina Jolie argumentuje. Pitt má podle ní problémy s alkoholem a údajně se jednou opil v soukromém tryskáči, pohádal se s ní a choval se agresivně k patnáctiletému Maddoxovi. Herečka si najala renomovanou rozvodovou právničku Lauru Wasserovou, jež v minulosti pomohla třeba zpěvačce Britney Spearsové. Získala pro ni střídavou péči o syny poté, co se hudební ikona zhroutila na veřejnosti.
Brad Pitt se ale dětí vzdát nechce a najal si rozvodového právníka Lance Spiegela z Beverly Hills. Služeb sedmdesátiletého advokáta už v minulosti využili Michael Jackson či Eva Longoria.
Chci dvacet miliard!
Rozvody se samozřejmě nevyhýbají ani českým celebritám, ale detaily o vypořádání majetku či výživném na veřejnost prosáknou jen málokdy. „Ani herci a politici v rodinných věcech nestojí o publicitu. Obvykle se nám s právním zástupcem druhé strany daří dosáhnout diskrétnosti,“ říká advokátka Daniela Kovářová, jež v minulosti zastupovala řadu Čechů, u jejichž rozvodu šlo o desítky, či dokonce stovky milionů korun.
Velký rozruch vzbudil před sedmi lety rozvod realitního magnáta Radovana Vítka. Jeho exmanželka Eva totiž požadovala jako vypořádání společného jmění manželů (SJM) těžko uvěřitelné tři miliardy korun, později dokonce miliard dvacet. Vítek tvrdil, že bere jen 25 tisíc měsíčně.
Svůj mnohamilionový majetek se při rozvodu pokusil skrýt i fotbalista Tomáš Řepka. „Naše kancelář ve věci stále figuruje. Mohu pouze dodat, že tato kauza přesně ukazuje na nevymahatelnost práva v naší zemi. Protože exekučními příkazy jídlo a nájem nezaplatíte,“ říká Miroslav Duda, jenž zastupuje Řepkovu exmanželku Renátu. „Obecně platí, že čím větší majetek, tím hůře se skrývá. Pro osoby v určitém postavení je navíc společensky neúnosné vystupovat jako nemajetný prosťáček, zvláště pokud s tím ostře kontrastuje jejich životní styl,“ říká Aleš Rozehnal, právník Evy Vítkové.
Bojuje se o děti i majetek
„U velkých majetků se exmanželé většinou dohodnou na kompromisu,“ doplňuje Rozehnal. K dohodě ostatně dospěli i Vítkovi. Obdobnou zkušenost má Daniela Kovářová: „Zhruba dvě třetiny manželů jsou schopny se rozumně domluvit a jen zbytek se hádá a soudí. A i u většiny z nich se po několika letech vztahy zklidní. U té malé skupiny nesmiřitelných je problémem cokoliv. Nejčastěji je to rozhodování o dítěti. Předmět sporu je ale vždy zástupný, bojuje se o moc.“
Samotný rozvod podle Rozehnala sporný nebývá, protože nikdo nechce setrvávat v nefunkčním svazku. „Největší a nejkrutější spory bývají o vypořádání SJM, protože každá ze stran má pocit, že jí náleží větší díl, než se domnívá ten druhý. Vztahy k dětem jsou pak často tímto sporem decimovány tak, že se ukáže, že po boji nezbyl žádný vítěz,“ říká Rozehnal. „Často je velmi obtížné uvěřit, že lidé, kteří k sobě kdysi cítili velkou náklonnost, proti sobě bojují se zarputilostí mafiánských gangů,“ dodává advokát s dvacetiletou praxí.
Kdy je výživné nevýchovné
Se spory o děti souvisí i přetahování o výživné na nezletilé potomky. Typicky se pohybuje v řádu několika tisícikorun měsíčně, což odpovídá průměrným příjmům Čechů. Má-li však jeden z rodičů nadstandardní příjmy, je situace složitější. „Pokud je výživné vyšší než 20 tisíc korun měsíčně, pak se obvykle část vyplácí matce k přímé spotřebě a zbytek ukládá otec na účet, určený například pro studium či bydlení dítěte,“ vysvětluje Daniela Kovářová.
Do rozhodovací praxe o výživném loni v prosinci významně zasáhl Ústavní soud. Sto padesát tisíc výživného měsíčně podle něj není v souladu s nejlepšími zájmy dítěte. „Je to rozumný pohled. Soud vyzdvihl právo rodiče rozhodnout také o tom, že dítě bude vychováváno ke skromnosti. Výjimečně vysoké výživné může působit na dítě nevýchovně. Může mu zkomplikovat přechod do běžného života,“ míní Kovářová.
Odlišně to ale vidí Aleš Rozehnal. „Soudem přiznávané výživné je často směšně malé ve srovnání s majetkem rodiče, který nemá dítě ve své péči. Existují případy miliardářů, kteří přispívají na výživu svého dítěte v řádu několika málo desítek tisíc,“ říká s tím, že prosincový verdikt situaci ještě zhoršil. „Není morální, pokud by rodič vedl luxusní život a jeho dítě by se na tomto luxusu nepodílelo, nebo by žilo dokonce v nedostatku. A to i tehdy, převyšujeli luxusní život odůvodněné potřeby dítěte,“ dodává.
Miroslav Duda navíc považuje za velký problém, že rodič, kterému je na nezletilé dítě poskytováno výživné, nemusí doložit, za co peníze utratil. „Je to naprosto šílené. Řada rodičů platí vysoké výživné a druhý nepracuje a nevyvíjí žádnou aktivitu, aby se životní úroveň dítěte zlepšila i jeho přičiněním. A dítě leží na kanapi a jen se podílí na životní úrovni rodiče. To je zásadně špatně,“ říká.
