Nepřehlédněte!


BEZPLATNÉ PRÁVNÍ
PORADENSTVÍ
ZDE    

  • FOO
  • FOO
  • FOO

Naše nezávislost je velká výhoda

21.11.2016, Euro, str. 40, Václav Drchal

Se spoluřídícím partnerem PRK Partners Robertem Němcem o poslání advokátní komory, konkurenci, užitečnosti matematiky v právu a chození k soudu

* Vaší specializací bývalo tradičně bankovnictví.

 Platí to stále? PRK Partners je sice česká kancelář, ovšem se silnými mezinárodními kořeny. Založili ji čeští emigranti, kteří vyrůstali a studovali v zahraničí. V 90. letech se vrátili do Prahy a oproti domácím právníkům měli tu obrovskou výhodu, že rozuměli mezinárodním transakcím. V prvních letech šlo proto logicky o transakční práci – bankovnictví, M&A (fúze a akvizice), kapitálové trhy, deriváty. Jenže postupně se ukázalo, že velké transakce generují, pravda s mnohaletým odstupem, celou řadu komplikovaných sporů, při jejichž řešení je kromě soudního procesu nutné rozumět i podstatě transakcí, kterých se spor týká. Přirozeným vývojem došlo k tomu, že jsem se začal více věnovat sporové agendě, a dnes bych dokonce řekl, že tvoří většinu mé práce.

* Zajdete někdy k soudu?

 Samozřejmě.

* Jak často?

 K rozhodčímu soudu chodím prakticky každý týden, někdy jako rozhodce, někdy jako zástupce účastníka řízení. K obecným soudům chodím méně často. S ohledem na velké množství běžících řízení je nezbytné, aby každý jednotlivý spor měl na starost konkrétní advokát z procesního týmu, a společně pak v jeho rámci řešíme strategii a konzultujeme jednotlivé postupy. Pracujeme týmově a ke každému sporu přistupujeme podobně jako k transakci. Atmosféru sporů tak znám ze dvou různých pohledů – od soudů i z arbitráží. Navíc jsem sám arbitrem v Dlouhé (Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR – ponz. red.), u burzovního rozhodčího soudu a ve Vídni. Vidět, jak proces vypadá z druhé strany, tedy z pohledu rozhodčího senátu, je zkušenost k nezaplacení.

* Jak z toho srovnání vycházejí soudy?

 Obecným soudům často vytýkám malou provázanost s praxí a menší pochopení pro obchodní význam transakcí. Soudy často posuzují spory z velmi formálně právního hlediska. Vůbec teď nemluvím o nepřiměřené délce soudního řízení ani o nedostatečné kvalitě prvoinstančních rozsudků, za kterou může přetížení soudů. Problematické jsou však často rozsudky odvolacích, vrchních soudů, a dokonce i Nejvyššího soudu. Po formálně právní stránce jsou sice určitě kvalitní, mnohdy však narážíme na to, že soudy nerozumějí správně obchodní podstatě transakcí a obchodní praxi.

* Na rozdíl od velkých mezinárodních právních firem vám chybějí zahraniční pobočky. Jak se s takovým handicapem může česká kancelář vyrovnat?

 V případě PRK Partners není hranice mezi domácí a zahraniční právní firmou nijak ostrá. Partneři Marek Procházka a Radan Kubr vyrůstali ve Švýcarsku, Daniel Rosický v Kanadě a další partner François Veit je Francouz, který do Prahy původně přišel s francouzskou kanceláří Gide Loyrette Nouel (GLN). Navíc Jan Kohout, který vede naši ruskojazyčnou sekci, má silné ruské kořeny. Všichni ostatní partneři získali praxi v mezinárodních kancelářích nebo studovali v zahraničí. Já naopak v naší nezávislosti spatřuji obrovskou výhodu. Velkých mezinárodních právních firem existuje mnoho, a to na různých úrovních trhu – přes prémiové mezinárodní firmy až po nízkonákladové poskytovatele právních služeb. Zdaleka ne všechny mají v Česku svou pobočku. Platí přitom, že globální právní firmy, které u nás nemají zastoupení, nechtějí zpravidla spolupracovat s pražskými pobočkami svých přímých konkurentů. To přináší jistou výhodu kvalitní nezávislé firmě, jakou je PRK Partners.

* S kým nejčastěji spolupracujete?

 Využíváme dva typy mezinárodní spolupráce. Zaprvé jde o čistě bilaterální vztahy s některými prémiovými mezinárodními firmami z Londýna a z New Yorku, jejichž jména však z taktických důvodů nezveřejňujeme, protože se nejedná o formální či exkluzivní spolupráci. Většina těchto firem vždy hledá nejlepší lokální kancelář pro daný mandát a mohu s hrdostí říci, že PRK je v tomto ohledu velmi úspěšná, což nakonec odráží i naše mezinárodní hodnocení direktoráři, jako je například Chambers, kde jsme několikrát získali ocenění pro nejlepší lokální firmu v České republice. Zadruhé jsme členem největší mezinárodní asociace nezávislých právních firem Lex Mundi.

* Co vám členství v asociaci přináší?

 ato spolupráce nám poskytuje nejen exkluzivní a neformální přístup k právním službám ve všech významných jurisdikcích, a to včetně možnosti rychlých bezplatných konzultací po telefonu, ale také přístup ke špičkovým vzdělávacím programům a know-how. Asociace má v každé významnější jurisdikci jednoho exkluzivního člena. Na výběr členských kanceláří je kladen obrovský důraz, přičemž pravidelně dochází k hodnocení jejich kvality. Firmy, které nejsou schopny udržovat nejvyšší kvalitu a vedoucí postavení ve své jurisdikci, asociace bez milosti vymění. Dlouhodobý úspěch naší firmy má ale pevné základy. Vždy jsme byli striktně apolitická a nezávislá firma, nikdy jsme nebyli spojováni s momentálními vládními nebo politickými kruhy. Zásadně neobchodujeme s informacemi ani s politickým vlivem. V tomto směru si PRK Partners zachovává velice vysoký kredit odborné právní firmy, která poskytuje právní poradenství, a nikoli řekněme politickou podporu. Zdůrazňuji slovo poradenství – nepouštíme se s klienty do obchodování, neděláme zprostředkovatele jejich obchodů, protože takové postupy dle našeho názoru ohrožují důvěru klientů. Vždy jsme kladli silný důraz na dodržování etických principů a výchovu a vzdělávání kolegů. Snažíme se prostřednictvím spolupráce s akademiky, kterými jsou například profesor Karel Eliáš, Bohumil Havel či Petr Bezouška, budovat silnou právní autoritu v oblasti interpretace práva. Hodně úsilí investujeme do budování interního know-how.

* Po Havel, Holásek & Partners jste druhou největší českou advokátní kanceláří. Nelze se nezeptat: Jak se vám s takovou konkurencí žije?

 Je to samozřejmě významná konkurence, ale myslím, že obě kanceláře mají trochu odlišnou obchodní strategii, takže se spolu až tak často neutkáváme. PRK se soustředí na hlavních šest oblastí právní praxe – M&A, bankovnictví, právo nemovitostí, korporační právo, spory a insolvence a pracovní právo –, v rámci nichž pak buduje užší sektorové specializace. V oblastech, ve kterých nejsme nejlepší, spolupracujeme s jinými kancelářemi, které jsou v nich špičkami. S ohledem na způsob zadávání veřejných zakázek prakticky neposkytujeme právní služby ve veřejném sektoru a státním firmám poskytujeme velmi málo právních služeb. Je všeobecně známo, že ceny právních služeb se ve veřejném sektoru dostaly hluboko pod hranici přiměřenosti, která by umožňovala budování a rozvoj kvalitního právního týmu. Rozumím nicméně, že kolegové z kanceláře Havel & Holásek se snaží o pokrytí celého spektra právních služeb, což vyžaduje jinou obchodní, marketingovou a cenovou strategii.

* Jste místopředsedou České advokátní komory. Budete se v příštích volbách chtít stát předsedou? V letní anketě Lidových novin ostatně vaše jméno padalo hodně často.

 Činnost v advokátní komoře považuji za velice smysluplnou. Samosprávnost a nezávislost advokátního stavu státu je dle mého názoru nezbytný pilíř právního státu. Bohužel se na něj dnes – v době „mohutnění státu“ – poněkud zapomíná. Uvědomte si, že řada advokátů zastupuje strany ve sporech proti státu, v daňovém i trestním řízení a je úplně nemyslitelné, aby míra státní kontroly vzrostla nebo aby advokáti podléhali jakékoli kárné pravomoci státu. Práce v advokátní komoře je důležitá a baví mě, ale zároveň musím na rovinu přiznat, že předseda advokátní komory je „full time job“. Pokud bych něco takového měl příští čtyři roky dělat, musel bych kolegy v PRK požádat, aby mě uvolnili z velké části povinností ve firmě, a to v současné době – nevím, jak bych to řekl – ještě nechci. Nevylučuji to do budoucna a svým způsobem mi důvěra kolegů lichotí, ale dnes bych se tomu nemohl věnovat tak, jak by bylo třeba. A pak je tady ještě jedna okolnost. Celkově komora sdružuje zhruba 14 tisíc advokátů, ale jen část z nich, byť nikoli nevýznamná, pracuje ve velkých právních firmách. Já jsem pochopitelně vnímán primárně jako zástupce velkých advokátních kanceláří, jejichž hlas a názor musí být na půdě advokátní komory slyšet, což se ještě před pár lety dostatečně nedělo, ale na druhé straně bych velice nerad posloužil jako záminka pro nějaký rozkol.

* Ve zmíněné anketě dokonce zazněl hlas, že se chystá střet mezí velkými kancelářemi a běžnými advokáty.

 O tom právě mluvím a považuji to za naprostý nesmysl. Jde o umělé vytváření konfliktu tam, kde žádný není. Je pravda, že na některé věci mohou mít advokáti z velkých advokátních kanceláří odlišný názor než samostatně působící kolegové. Tak jako v každém oboru existuje rozdíl mezi poskytováním služeb spotřebitelům, malým a středním podnikatelům nebo obchodním korporacím. Považuji však za zásadní, aby advokacie zůstala jednotná a byla dostatečně silným partnerem justici.

* Proč jste se stal právníkem?

 Vždycky mě bavilo diskutovat, argumentovat a řešit sporné situace nebo chcete-li hádat se a mít poslední slovo za každou cenu. Určitě by si nějaká soudružka učitelka ze základní školy vzpomněla, že se mnou byly problémy tohoto rázu už tehdy. Navíc můj prastrýc byl právník, velmi vzdělaný člověk, s knihovnou plnou nádherných knih s koženou vazbou z první republiky. Celkově jsem měl dojem, že právo je obor, který mě přitahuje. Ze začátku jsem samozřejmě měl trošku romantičtější představu o trestní obhajobě inspirovanou Perry Masonem a soudcem Ti, ale i na obchodním právu mě baví podstata práva, kterou je analýza, vyjednávání a argumentace.

* Kladu tuhle otázku advokátům dost často a odpověď nejčastěji zní: Nevěděl jsem, co po střední škole dělat, a nebavila mě matematika...

 To u mne úplně neplatí. Matematika a hlavně logika mě vždycky bavily, a jako dítě jsem se dokonce účastnil matematických olympiád, i když musím přiznat, že na matfyz by to asi nebylo. Ostatně matematické a logické testy jsou dnes součástí našich přijímacích pohovorů v PRK. Právo je ve své podstatě soubor logických pravidel, která vedou k nějakému logickému výsledku, a očekávám, že v horizontu příštích let či desetiletí se ukáže, že k tomu, aby bylo právo opravdu kvalitní, matematiku potřebuje. Měl by to být v podstatě soubor kvalitních šachových pravidel.

* O využití matematiky v advokacii jsem tedy ještě neslyšel.

 Logika by v právu být měla, byť samozřejmě netvrdím, že v něm vždy je. Právo je navíc oblast, ve které se dříve či později nějakým způsobem uplatní umělá inteligence. Už dnes, když se podíváte na moderní způsob výuky procesního práva, se začínají používat metody, které se nápadně podobají matematickým algoritmům a programování. Říkáme tomu procesní navigátor, což je de facto procesní cesta z bodu A do bodu B se spoustou různých odboček. Myslím, že logické uvažování je pro advokáta nutností a především obchodní právo není místem pro toho, komu matematika nejde. Nemusíte samozřejmě detailně propočítávat ekonomický model hospodaření firmy, ale jak v transakcích, tak ve sporech musíte zatraceně dobře vědět, jak ekonomický model funguje. A tady se bez matematiky neobejdete.

* Jak se vám matematické testy osvědčily?

 Velmi. Když někdo matematickým testem neprojde, a vy ho přesto vezmete, tak stejně po čase zjistíte, že vám u něj cosi chybí. Na druhé straně praxe ukazuje, že máte dva typy lidí. Zaprvé ty, kteří mají větší talent na práci s dokumentem a jeho precizací, a zadruhé lidi, kteří mají silnější nadání na prezentaci problému protistraně, klientovi nebo soudu. Ideální je kombinace obojího, ale stoprocentně univerzální není podle mne nikdo.

* Zpět k vám. Jaká byla vaše cesta do čela firmy?

 Netypická ve smyslu toho, co je standardem dnes, ale velmi typická pro období konce 90. let. Právní firmy našeho typu tenkrát razantně rostly a šance stát se partnerem byla podstatně větší než dnes. Před revolucí starší advokáti neměli prakticky žádné zkušenosti s typem práva, který sem přišel v rámci privatizace a obchodních transakcí s ní souvisejících, navíc jen málokdo uměl jazyky. Pokud tenkrát člověk nějakým cizím jazykem mluvil, měl ohromnou výhodu. Jako student jsem absolvoval praxi u klasického advokáta a do PRK Partners nastoupil coby koncipient v roce 1995. Strávil jsem tu koncipientskou dobu, několik let jako spolupracující advokát a do šesti let po mém příchodu ze mě byl partner. To už dneska úplně obvyklé není.

***

Soudům vytýkám malou provázanost s praxí a menší pochopení pro obchodní rozměr transakcí. Práci v advokátní komoře považuji za smysluplnou. Stát se jejím předsedou ale – ještě nechci.

Přejít na hlavní stránku Zobrazit desktop verzi