Krizové bylo panování Vesecké
12.12.2016, Lidové noviny, str. 14, Kristián Léko
Návladní Jan Lata sepsal knihu o vývoji státního zastupitelství, aby se na některé kauzy nezapomnělo
* LN Proč jste si řekl, že napíšete knihu o státním zastupitelství?
Od roku 1994, kdy se transformovalo z prokuratury, urazilo dlouhou cestu. Zprvu to byla slabá instituce, snad i ustrašená, velmi závislá na ministerstvu spravedlnosti. A kvůli dědictví minulého režimu měla špatnou pověst. V devadesátých letech šlo hlavně o to, aby žalobci nebyli subalterními státními úředníky, ale aby se jejich postavení přiblížilo soudcům a zvedla se prestiž profese. To se povedlo zejména velkou reformou v roce 2001. V éře Marie Benešové (nejvyšší státní zástupkyně v letech 1999 až 2005 – pozn. red.) státní zastupitelství velmi posílilo. Určitá krize nastala za Renaty Vesecké mezi lety 2005 a 2010, kterou se podařilo překonat s nástupem Pavla Zemana v lednu 2011. Tomu se dle mého názoru povedlo obnovit důvěru ve státní zastupitelství. Přišlo mi zajímavé tuto cestu popsat. A také mám pocit, že na některé události už se zapomíná, chtěl jsem je důkladně zmapovat.
* LN Vy jste se stal státním zástupcem v roce 2006, tedy v začátku éry Renaty Vesecké. V následujícím roce přišla kauza údajného úplatku místopředsedy vlády Jiřího Čunka. Jaké to bylo?
Já tu situaci zprvu příliš nevnímal. Když jsem nastupoval, tak byla čerstvě odvolána Marie Benešová. Vnímal jsem spor, který vedla s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli kauze takzvaného katarského prince (ministr tehdy bez souhlasu soudu rozhodl o vydání Hámida bin Abdal Sáního ke stíhání kvůli pohlavnímu zneužívání nezletilých dívek do Kataru, jeho postup poté posvětil Nejvyšší soud – pozn. red.). Zpětně se zdá, že Benešová byla v právu, ale některá její vyjádření byla poněkud prostořeká a uškodila si jimi. Spekulovalo se, že by na její místo mohl nastoupit nějaký politik, volba Vesecké tedy byla vlastně úlevná. Byla to krajská státní zástupkyně v Hradci Králové, těšila se dobré pověsti. Zprvu se zdálo, že se povede situaci uklidnit. Jenže pak přišla kauza Jiřího Čunka, jejíž závažnost se v plné nahotě ukázala až zásluhou soudce Vojtěcha Cepla mladšího.
* LN Jak to myslíte?
On na Krajském soudu v Praze rozhodoval o žalobě na ochranu osobnosti proti Marii Benešové. Skupina sedmi lidí ji podala kvůli jejímu výroku o „justiční mafii“. Teprve Ceplův rozsudek ukázal míru intervencí, které se děly a předcházely delegaci věci Jiřího Čunka z Přerova do Jihlavy (tamní státní zástupce Arif Salichov následně věc zastavil a tím v trestněprávní rovině skončila – pozn. red.). Do té doby se přesně nevědělo, co se stalo. Cepl přiměl aktéry mluvit – před soudem, pod slibem a na protokol. Různé útržky a příběhy pak propojil do jednoho souvislého celku. Nespokojil se s formálním posouzením věci, tedy že výraz „justiční mafie“ je nevhodný a Benešová se má omluvit. Naopak rozhodl, že výrok o justiční mafii byl sice nadsazený, ale materiálně odpovídá tomu, čeho se oni dopouštěli. Byl to jeho rozsudek, který odstartoval pád Vesecké.
* LN Byla kauza Čunek nejhorším okamžikem historie českého státního zastupitelství?
To se takto asi říci nedá. Byl to ale bod obratu, kdy si mnozí státní zástupci uvědomili, že jsou chvíle, kdy už nesmějí mlčet a musejí se vzepřít nadřízeným. Udělali to dosti razantně, sněm Unie státních zástupců (USZ) v březnu 2009 vyzval Veseckou k rezignaci. Lidé na olomouckém vrchním státním zastupitelství se zase vzepřeli své nově dosazené vedoucí Mileně Hojovcové. Tato emancipace státních zástupců byla pro vývoj instituce klíčová.
* LN Proč?
Ukázalo se totiž, že Renata Vesecká už nemá podporu ani uvnitř soustavy a že to není člověk na svém místě. Podání žaloby na ochranu osobnosti bylo podle mě její velkou chybou. Ale díky za ni. Navíc pak postihovala lidi, kteří na kauzu Čunek poukazovali. Závažné bylo odvolání Adama Bašného, šéfa liberecké pobočky krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Vystoupil na konferenci Transparency International a řekl, že kauza Čunek zasadila důvěryhodnosti justice těžkou ránu. Kvůli tomuto výroku byl odvolán z funkce, což vzbudilo mimořádnou mediální pozornost.
* LN Vesecká byla odvolána až na podzim 2010. Proč tak pozdě?
Když sněm USZ vyzval Veseckou k odstoupení, tak tehdejší premiér Mirek Topolánek začal být hrubě nespokojen s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem, že Vesecké neposkytuje dostatečnou podporu. Jejich názory na řízení justice se velmi lišily a chtěl Pospíšila odvolat. Jenže to už nestihl, protože nečekaně padla vláda. V úřednickém kabinetu Jana Fischera pozici ministryně spravedlnosti obsadila advokátka Daniela Kovářová, nominovaná ODS. Z jejích kroků šlo vyčíst, že prvořadým cílem její nominace bylo podpořit Veseckou a udržet ji ve funkci. Což se podařilo. Po volbách v roce 2010 se ministrem stal opět Jiří Pospíšil, tentokrát jako jedna z tváří „obrozené ODS“. Záhy navrhl Veseckou odvolat a vláda to schválila.
* LN Dá se říct, že Pospíšil nakonec sehrál pozitivní úlohu?
On začínal v Topolánkově vládě jako mladý a snaživý ministr a jeho pozice postupně sílila. Když byl odvolán Adam Bašný, tak Pospíšil sáhl k bezprecedentnímu kroku, že odvolal jeho nadřízeného Ladislava Křivance. Ministerská kontrola totiž zjistila, že se Bašný žádných pochybení nedopustil a že důvodem k odvolání byly jen jeho výroky o kauze Čunek. A je pravda, že nakonec Pospíšil učinil zásadní kroky k personální výměně na klíčových místech v soustavě státního zastupitelství. Nemohu se ale zbavit pocitu, že u něj vždy hodně záleželo na tom, zda byla věci věnována mediální pozornost. Nakonec však bylo jeho ministrování určitě pozitivní.
* LN Máte pocit, že Jiřímu Čunkovi uškodilo, že se jeho kauza nedostala před soud?
Spis jsem neviděl, takže nedovedu říct, zda zastavení jeho trestního stíhání bylo správné. Obžaloba se každopádně podává i v pochybnostech o tom, zda se obviněný trestného činu dopustil, nebo ne. Ale soudě dle toho, že je ve svém regionu oblíbený a úspěšný politik, tak mu to asi neuškodilo. (smích) Ta kauza ostatně nebyla primárně o něm, ale o machinacích, které se kolem ní děly.
* LN Dokázal byste říci, kdo nejpozitivněji ovlivnil státní zastupitelství za těch 22 let?
Řazeno chronologicky, tak za prvé Jaroslav Fenyk, první náměstek Marie Benešové. Bylo z velké části jeho zásluhou, že se v roce 2001 povedlo prosadit klíčovou změnu zákona o státním zastupitelství. Ta jej vyvázala z bezprostřední závislosti na ministerstvu spravedlnosti a posílila postavení vedoucích i řadových státních zástupců. V témže roce byla přijata i rozsáhlá novela trestního řádu, která posílila postavení státních zástupců v trestním řízení. Druhou osobností je Lenka Bradáčová, jež jako prezidentka USZ zosobňovala odpor vůči aktivitám vedení státního zastupitelství v éře Renaty Vesecké. A třetím je Pavel Zeman, který obměnil klíčové pozice ve státním zastupitelství. A zároveň odřízl kauzy od světa politikyamožné zásahy do živých případů jsou dnes nemyslitelné.
Po kauze Čunek si mnozí státní zástupci uvědomili, že jsou chvíle, kdy už nesmějí mlčet a musejí se vzepřít svým nadřízeným
Jan Lata (39) * V roce 2006 byl jmenován státním zástupcem, od roku 2012 působí na Nejvyšším státním zastupitelství na odboru trestního řízení. V minulosti působil jako asistent soudce Nejvyššího soudu a soudce Ústavního soudu. * Kromě pražské právnické fakulty absolvoval též bakalářské studium na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. * Je výkonným redaktorem časopisu Státní zastupitelství, aktivně působí v Unii státních zástupců.
